Nikoliv majitelé solárních elektráren, nejvíce peněz na likvidaci solárních panelů vybere stát na poplatcích od jejich běžných uživatelů, kteří zařízení používají třeba jen na ohřev vody. V rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ to přiznal ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS). Kolik budou ročně do fondu na likvidaci panelů tito provozovatelé platit, ministerstvo stále neví. Částka se však bude počítat z hmotnosti vlastněných panelů.
Jak se podle vás stalo, že do Senátu přišel zákon o odpadech s pozměňovacím návrhem, který sněmovna neschválila?
Je to administrativní chyba. Nemyslím, že je to chyba úmyslná, nikdo z toho nemá žádný profit. Je to chyba nepříjemná, trochu složitá pro vyřešení, nicméně nevznikla na straně ministerstva životního prostředí. My nejsme ti, kteří odesílají tisky do Senátu. Pravidla hovoří, že schválenou verzi posílá Senátu sněmovna.
Mohou na vzniklé situaci provozovatelé solárních panelů vydělat?
Jednoznačně musím říci, ať už by se schválila verze s pozměňovacím návrhem pana poslance Sivery nebo bez něj, neznamená to jakoukoliv úlevu pro provozovatele solárních systémů, pokud úlevou chápeme povinnost platit poplatky.
Kolik by měli podle vás provozovatelé solárních panelů platit za likvidaci těchto vysloužilých elektrospotřebičů? Jak vysoké budou poplatky?
Dokončujeme vzorec, na základě kterého by se měla vypočítat konkrétní výše platby. Ještě nejsme v situaci, kdy můžeme říci, že to bude x haléřů nebo korun. Čerpáme zkušenosti ze zahraničí, v každé zemi je to ale trochu jinak. Snažíme se predikovat, jaké budou za dvacet let náklady na likvidaci těchto systémů, což je spíše věštění, než nějaký výpočet. Vzorec bude vycházet z váhy toho jednotlivého zařízení. Zároveň víme, že povinnost provozovatelů solárních systémů platit bude trvat pět let od 1. ledna 2014. Platit budou nejméně v pěti ročních splátkách. Po tu dobu budou muset zaplatit definovanou částku a právě tato suma bude základem pro to, aby z ní mohly být zlikvidovány všechny solární systémy umístěné v České republice, aby to nemuselo být placeno z peněz daňových poplatníků.
Média ale i poslanci v souvislosti s touto povinností platit poplatky na likvidaci solárních panelů hovoří o tzv. solárních baronech, tedy provozovatelích solárních elektráren. Zákon se však týká každého, kdo má solární panel na střeše svého domu, třeba jen na ohřev vody.
Ano, týká se každého, tedy 22 tisíc provozovatelů solárních panelů. Početně největší skupinu budou představovat ti, co to mají na rodinných domcích.
Bude to pro domácnosti citelný zásah do jejich peněženek?
My se snažíme to udělat tak, abychom na jedné straně vybrali částku dostatečnou, na druhé straně ne částku zbytečně vysokou.
Odborníci upozorňují, že solární panel obsahuje cenné suroviny, jako je hliník, měď, křemík, za které se platí poměrně slušné výkupní ceny. Nepokryje náklady na likvidaci panelů výtěžek z recyklace těchto surovin?
I tím jsme se zabývali. Není to tak, že by celkový náklad byl vyvážen ziskem z recyklace. Nepochybně určitá část představuje tento příjem, nikoliv celá.
Zohledníte to ve výši poplatků, které budou muset provozovatelé platit?
Je to předmětem mnohaměsíčních výpočtů, analýz, debat a musím říci i sporů o to, jak nastavit ten vzorec. Naší ambicí je, aby byla výše vybrané částky na konci roku 2019 dostatečná pro likvidaci všech panelů, ale aby nebyla zbytečně vysoká.
Prezident zákon, který Senát schválil s neplatným pozměňovacím návrhem, vetoval. Jakou předložíte novou verzi? Bude v ní začleněn pozměňovací návrh poslance Františka Sivery, který prodlouží provozovatelům lhůtu na podepisování smluv do konce roku?
Ano, ale lhůta se prodlouží pouze pro uzavírání smluv, nikoliv z hlediska odsunutí plateb.
