Ministr obrany chystá nákupy vozidel a zbraní

Ministerstvo obrany chystá nákup lehkých obrněných vozidel Iveco bez výběrového řízení za přibližně dvě miliardy korun. Ministr Martin Barták to řekl poslancům výboru pro obranu a potvrdil tak informace on-line deníku TÝDEN.CZ. Vozidel by mohlo být až sto třicet. Armáda chce nakoupit i osobní zbraně a další materiál.

Už několik týdnů prosakovaly informace, že ministerstvo obrany chystá akvizice za miliardy korun. Ve čtvrtek přišel záměry ministerstva týkající se nákupů vysvětlovat na sněmovní výbor pro obranu ministr Martin Barták a náčelník generálního štábu Vlastimil Picek. Z poslanců na několikahodinovém jednání promluvili pouze dva - předseda výboru Jan Vidím (ODS) a místopředseda Antonín Seďa (ČSSD). Ostatní jako by tam ani nebyli.

Ministr Barták nelibě nesl, že se informace o úvahách v oblasti zakázek dostávají do médií. Ty, co je "vynášejí" z rezortu označil za „konfidenty ministerstva obrany" a požádal je, aby "vynášeli" alespoň správná čísla. Nicméně při představovaní záměru nakoupit lehká obrněná vozidla přesně potvrdil, co psal před necelými čtrnácti dny TÝDEN.

Jak to bude se Slováky?

Ministerstvo obrany by chtělo bez výběrového řízení nakoupit v letech 2009-2015 devadesát vozidel Iveco přibližně za dvě miliardy korun. Tato akvizice by měla proběhnout ve spolupráci se slovenským ministerstvem obrany, které by mohlo nakoupit až 40 vozidel. Doposud je podepsané pouze memorandum, které není závazné, takže se ještě může mnohé změnit. Stále se například spekuluje o tom, že by Slováci mohli odstoupit buď kvůli nedostatku financí, nebo se rozhodnout, že nakoupí jiná vozidla. Každopádně Slováci si už sami objednali v červenci deset Ivec. Česká armáda jich má ve výzbroji devatenáct.

"Nákup se Slováky má nesporné výhody. Například se do projektu zapojí český i slovenský obranný průmysl," řekl Barták. Součástí českého projektu jsou offsetové programy ve výši 100 procent, z toho 20 procent má jít přímo na zakázky pro český obranný průmysl.

S nákupem bez výběrového řízení nemá problém ani Jan Vidím. "Takovýto proces pořízení se mi jeví jako optimální," tvrdí předseda výboru pro obranu. "Největší posun nastal v tom, že se nákup internacionalizoval. V tu chvíli není možné vypisovat obchodní veřejnou soutěž." Pořízení vozidel přes mezinárodní agentury není podle něj průchodné, protože by se vítěz jenom těžko nutil k tomu, aby byl do akvizice zapojen i český obranný průmysl.

"Zasedání mně ničím nepřekvapilo. Stále si myslím, že by výběrové řízení mělo být. Alespoň jsme ale prosadili to, že se výbor nákupem bude pravidelně zabývat," tvrdí Antonín Seďa z ČSSD.

Právě na jednu ze Seďových námitek reagoval ministr Barták příslibem, že nákup bude sledovat externí auditor, aby nedošlo k předražení či machinacím. Nákup devadesáti vozidel je přitom jen první fáze. Druhou fází by mohlo být nakoupení dalších 38 Ivec ve speciálních úpravách, jako komunikační či velitelské verzi. A jejich cena by se mohla vyšplhat až na 35 milionů korun za kus. Celý program by tak mohl vyjít až na 4,2 miliardy korun - to je maximální částka, kterou schválilo ministerstvo financí.

Projekt V-21 a o mandátech jinak

Dalším programem, který k nelibosti ministra unikl do médií, je obměna ručních zbraní "u nasaditelných útvarů", jak zdůraznil náčelník Generálního štábu Vlastimil Picek. Nemá jít tedy o výměnu u celých ozbrojených sil. Tato obměna je součástí programu "Voják 21. století", označovaného jako "V-21".

Předpokládá se, že především jednotky, které vyjíždějí do misí by měly být přezbrojeny ze samopalů vzor 58 na nové útočné pušky. Ve hře je několik typů, nejčastěji se hovoří o útočné pušce M4, kterou využívají americké síly. Na tyto nákupy v řádech miliard by ovšem mělo být vypsáno výběrové řízení.

Nakonec ministr představil jednu novinku, kterou by rád prosadil. Jde o schvalování mandátu jednotlivých misí. Ty doposud musejí být sněmovnou schvalovány každý rok. Ministerstvo chce, aby je poslanci schvalovali na dva roky s výhledem na třetí, s tím, že v případě potřeby může dojít ke změnám. Důvodem tohoto kroku jsou zkušenosti z loňského roku, kdy se mise stala obětí politických dohadů a sociální demokraté se pokoušeli souhlas vyměnit za zrušení poplatků ve zdravotnictví.

Důvody ministerstva jsou tři. Za prvé ekonomický - lépe se dá plánovat, takže ušetří například na letecké přepravě, kterou armáda musí najímat. Za druhé - lepší příprava personálu, dá se třeba lépe plánovat očkování vojáků. A konečně větší transparentnost:  spojenci přesně vědí, s čím mohou počítat.

"Se schvalováním na dva roky s výhledem na třetí nemám žádný problém. Pomůže to české armádě plánovat v delším horizontu. Také v případě politické krize budou mise schváleny na dva roky," říká Seďa a dodává: "Z pohledu sociální demokracie se ale nezmění nic, projednávání bude krušné, jako vždy."

Nelíbí se mu ovšem druhá část nápadu - poslanci by už neměli schvalovat minimální počty vojáků v misi, ale maximální. Jinými slovy, v současnosti sněmovna obvykle souhlasí s přesným počtem vojáků vysílaných do zahraničí. Ministr Barták by chtěl, aby poslanci odsouhlasili počty maximálně o několik desítek vojáků vyšší. Slibuje si od toho vyšší flexibilitu při nasazování dodatečných sil v případě potřeby. Podle poslanců ale bude tento nápad jenom těžko politicky průchodný.

Foto: Robert Zlatohlávek, Karel Šanda, archiv, ČTK