Ministryně Stehlíková bojuje za <span>rovnoprávnost značek</span>

Ministryně Džamila Stehlíková přišla se zajímavým plánem. Chce, aby cedule v pohraničí označující cizojazyčný název obce byla stejně velká, jako ta česká. Svůj boj za rovnoprávnost zřejmě vyhraje. Ministerstvo dopravy už chystá opravit potřebnou vyhlášku.

"Vydat bychom ji mohli ve druhé polovině roku," plánuje mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. Ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková už o problému informovala svého kolegu z resortu dopravy Aleše Řebíčka. Konkrétně jí jde o vyhlášku, jíž ministerstvo stanovuje, jaké značky jsou u nás platné a jak vypadají. "Musí mít stejnou velikost a stejnou barvu," definovala ministryně Džamila Stehlíková.

Vyhláška pro 31 obcí

Značka s názvem Obec v jazyce národnostní menšiny je ve tvaru modrého obdélníku s bílou linkou po okraji a bílými písmeny. Požadavky na značky v různých jazycích vycházejí z Evropské charty pro lidská práva.

Ministerstvo dopravy neví, kvůli kolika obcím bude Řebíčkův úřad vyhlášku měnit. Údaje nemají k dispozici ani ministerstvo pro místní rozvoj, ba ani ministerstvo vnitra. Podle lidí z týmu kolem ministryně Stehlíkové je jich jednatřicet a nacházejí se na česko-polském pomezí v Moravskoslezském kraji.

Druhý název? Nic jednoduchého

Dvojjazyčně se vesnice mohou jmenovat už od roku 2001. Nárok na druhé jméno mají ty obce či města, v nichž žije podle posledního sčítání lidu více než deset procent lidí jiné národnosti. Musejí si také ustavit na radnici svůj výbor pro národnostní menšiny. Obce mohou druhým jazykem pojmenovat i ulice, ale jaké cedule budou, si na rozdíl od dopravní značky mohou určit rozhodnutím zastupitelstva.

Foto: Karel Šanda, archiv