Ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková pod tlakem romských organizací chystá omezení shromažďovacího zákona. Z míst, kde se občané mohou na základě zákona scházet, chce vyškrtnout pietní místa, kde dochází k rasistickým provokacím.
Další pákou na extremisty má být připravovaná novela živnostenského zákona, která vpustí policisty do restaurací na jejich akce. Situace, kdy pravicoví extremisté v hospodě hajlují a policisté venku přihlížejí, by se pak už neměly opakovat.
ČTĚTE TAKÉ: Litvínov: Romové se pustili do provokujících radikálů
Kalamitní situace v litvínovském Janově donutila Džamilu Stehlíkovou jednat. Litvínovské sídliště, obývané převážně romským etnikem, trpí nájezdy takzvaných ochranných sborů Dělnické strany. Samozvaná národní garda přijela začátkem října do Janova "monitorovat situaci."
ČTĚTE TAKÉ: Litvínov: Romové se pustili do provokujících radikálů
Bezradná města. Neumějí se bránit extremistům
Proti těmto ochranným sborům je policie bezmocná. „Nemáme pravomoc zakázat partě kamarádů se scházet," krčí rameny Martin Linhart z ministerstva vnitra. Ozbrojení příslušníci ochranného sboru tak mohou vykonávat svou „práci", dokud na někoho nezaútočí nebo neporuší zákon.
Neutěšený Janov
Společně se svými kolegy, ministry Nečasem, Liškou a Čunkem, připravuje Stehlíková velkou koncepci sociální a finanční pomoci. V čem má být tato pomoc jiná? "Předchozí vládní koncepce romské integrace vypadaly na vládním webu hezky, ale ve skutečnosti nemohly fungovat," vysvětluje Stehlíková.
Ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek přispěl do společného díla systémem, který rozdělí romské obyvatelstvo do tří skupin podle toho, jak intenzivně sociální pomoc potřebují. Koncepce vyčleňuje jen na zlepšení bydlení pro Romy až 14 miliard na příštích deset až patnáct let.
ČTĚTE TAKÉ: Čunek: Romové se musí přiblížit normálnímu způsobu života
Čunek posílá problémové Romy do ubytoven s dozorem
Foto: ČTK