Valná většina žáků a žákyň učilišť, středních škol a gymnázií v Česku má negativní vztah k Romům. Záporně se dívá i na prostituující, vězně, drogově závislé či bezdomovce. Vyplývá to z výzkumu Člověka v tísni.
Pozitivní postoj mají mladí naopak k postiženým, černochům, seniorům či Západoevropanům.
Do průzkumu agentury NMS se zapojilo 1685 žáků a žákyň učilišť, středních škol a gymnázií od dvanácti do dvaceti let. "Výsledky jsou, když nebudu panikařit, minimálně alarmující nebo zneklidňující. Projevily se tendence ke xenofobii, rasismu i ageismu (věkové diskriminaci). Mladí nemají dost informací. Chybí jim osobní zkušenost. Většinu informací získávají z médií," uvedla Michaela Bernardová z agentury NMS. Dodala, že si víc než tři čtvrtiny dotázaných přitom myslí, že v české společnosti diskriminace není.
Igor Blaževič ze společnosti Člověk v tísni řekl, že se výzkumu zúčastnili mladí ze škol, s nimiž Člověk v tísni spolupracuje a kde pořádá různé akce proti diskriminaci. Výsledky ve školách, kde se osvětové programy nekonají, by tedy prý mohly být ještě o něco horší. Podobný výzkum se uskutečnil před pěti lety. Od té doby se postoje zlepšily jen mírně. Nejvíc se k lepšímu proměnil vztah k seniorům.
Podle ministryně pro menšiny a lidská práva Džamily Stehlíkové (Strana zelených) výzkum prokázal, že se situace menšin v Česku zlepšuje jen pomalu. Podle ní by měl stát usilovat o to, aby zajistil všem rovné šance a pomohl znevýhodněným jejich "handicap" odbourat. Ministryně míní, že "míč je na straně politiků", aby se problematikou začali zabývat.
"Romové jsou nepřizpůsobiví"
Osmi z deseti mladých vadí drogově závislí a vězni. Tři čtvrtiny žáků a žákyň mají negativní vztah k prostituujícím a Romům. Osm z deseti dotázaných je přesvědčeno, že problémy Romů souvisejí s "jejich malou přizpůsobivostí". Téměř polovina míní, že by pro ně stát měl zřizovat speciální školy. Třetina by je vykázala mimo Česko.
Sedm z deseti mladých nepříznivě vnímá bezdomovce. Bezmála polovina má záporný postoj k transsexuálům. Čtyři z deseti hochů a dívek mají negativní vztah k Východoevropanům, muslimům, Vietnamcům i nezaměstnaným. Třetina mladých "nemusí" azylanty a gaye. Dva z deseti dotázaných se staví odmítavě k lesbickým ženám. Necelá pětina netoleruje věřící.
Naopak vstřícně se k Romům staví jen 14 procent žáků a žákyň. Vietnamce pozitivně vidí 42 procent dotázaných. Stejný podíl je tolerantní i k nezaměstnaným. Víc než polovina mladých má pozitivní vztah k lesbickým ženám, ke gayům pak 45 procent. Osm z deseti lidí má kladný postoj k fyzicky postiženým a seniorům. Podle Bernardové tolerance ke starším lidem většinou panuje jen ve vlastní rodině. Častý je totiž názor, že by se lidé měli na stáří včas zabezpečit, aby nezůstali mladým na krku, uvedla Bernardová. Sedm z deseti dotázaných má pozitivní vztah k černochům. Tři čtvrtiny žáků a žákyň jsou vstřícné k mentálně handicapovaným.
Tolerantnější k jinakosti byly podle Bernardové dívky. Byly empatičtější. Roli sehrálo i to, že o problémech diskutují. Hoši se víc spoléhali na informace z médií, důraz kladou také na výkon. Tolerance rostla s náročností školy. Nejméně vstřícní byli žáci a žákyně z učilišť, nejvíce naopak z gymnázií.
Foto: archiv Týdne
