Radnice ve Vsetíně při loňském vystěhování romských rodin z centra města pochybila, řekl ve středu novinářům v Brně ombudsman Otakar Motejl. V době stěhování byl starostou nynější vicepremiér a šéf KDU-ČSL Jiří Čunek. Vsetínská radnice je přesvědčena, že v kauze postupovala správně. Čunek ČTK řekl, že zvolené řešení sice nebylo ideální, ale trvá na tom, že město podalo neplatičům pomocnou ruku.
"Šetření v případu vystěhování romských obyvatel z pavlačového domu na ulici Smetanova ve Vsetíně byla uzavřena s konstatováním pochybení Městského úřadu Vsetín," uvedl Motejl. Jeho závěrečná zpráva ke vsetínské kauze bude zveřejněna na internetových stránkách www.ochrance.cz. Vyplývá z ní, že pochybení, jichž se úředníci dopustili, je celá řada.
V první řadě postupoval chybně vsetínský stavební úřad, a to nikoli tím, že vydal povolení k demolici zchátralého pavlačového domu ve Smetanově ulici, ale že dopustil, aby se z něj taková ruina stala. Z ombudsmanova šetření vyplývá, že radnice po dobu delší než deset let neplnila povinnosti stanovené stavebním zákonem a neudržovala objekt v dobrém stavu. Stavební úřad jí přitom tuto povinnost nepřipomněl. Naopak na žádost města vydal povolení k používání nebytových prostor v pavlačovém domě jako bytů.
Pokud byl důvodem pro vystěhování lidí z pavlačového domu nevyhovující stav budovy a obava o jejich zdraví, problém prý nebyl vyřešen. "Stav domů, do nichž se rodiny přestěhovaly, odpovídá stavu pavlačového domu," uvedl Motejl. Lokalitu Poschla nepovažuje za vhodnou k trvalému bydlení. Ombudsman upozornil na nadměrnou vlhkost a výskyt plísní v nově obývaných objektech.
Vsetín by měl umožnit návrat
Vystěhováním občanů Vsetína na Jesenicko, Prostějovsko a Uherskohradišťsko byly porušeny jejich základní práva na respektování rodinného a soukromého života, uvádí zpráva. Motejl je toho názoru, že Vsetín by jim měl nyní umožnit návrat do města tím, že budou moci žádat o přidělení městského bytu.
Veřejný ochránce práv připustil, že se Vsetín snažil vyřešit problémy s romskými neplatiči a dosáhl i dílčích úspěchů. Nelze prý ale přehlédnout nedostatky. Motejl je našel v systému vyplácení sociálních dávek. Tvrdí, že ze strany sociálních pracovníků chybělo vyhodnocování, zjišťování a odstraňování příčin zadluženosti romských rodin. Zcela nečinný byl i orgán sociálně-právní ochrany dětí v oblasti zajišťování práv dětí na příznivý vývoj a řádnou výchovu. Podle Motejla se vsetínská radnice zřejmě potýká s nedostatkem sociálních pracovníků, kteří by se plně věnovali této velmi problematické oblasti.
Ombudsman poukázal na to, že město v letech 2004 až 2005 upustilo od zamýšlené rekonstrukce pavlačového domu, přestože jeho obyvatelé začali své dluhy na nájemném hromadně platit.
Romové vystěhovaní mimo Vsetín se pak dostali do velkých potíží. Podle nové právní úpravy platné od letošního ledna je nárok na doplatek na bydlení jako sociální dávka vázán na trvalý pobyt v místě faktického bydliště. Lidé z pavlačového domu, vystěhovaní za hranice města, tuto podmínku nesplňují.
Vývoz lidí je nepřijatelný
"Vystěhování lze označit za rychlé řešení, které ale celý problém nevyřešilo, ale jej pouze odsunulo jinam," řekla k tomu Kateřina Valachová z kanceláře veřejného ochránce práv. Ombudsman ve své zprávě ke kauze zdůrazňuje, že "export" sociálně vyloučených rodin z obcí a měst, v nichž dlouhodobě žijí, nelze přijmout jako koncepční a účinné řešení. Toho lze prý dosáhnout spoluprací se sociálními pracovníky, nevládními organizacemi, romskými rodinami a samosprávnými orgány radnic.
"Já s tím souhlasím. Faktem ale je, že město Vsetín buď tyto lidi mohlo nechat na ulici, nebo jim nabídnout pomocnou ruku - a to jsme udělali. Ombudsman by se měl spíš zabývat tím, co se stane s neplatičem, který je vystěhován, a to bez ohledu na barvu pleti," uvedl Čunek. Od začátku si prý radnice uvědomovala, že zvolený postup není optimální. "Ale nám zákon žádnou jinou možnost nedával," tvrdí exstarosta.
Starostka Vsetína Květoslava Othová (KDU-ČSL) upozornila na to, že většina nájemníků domu patřila mezi dlužníky a z bytů měli povinnost se vystěhovat. Přesto město učinilo maximum, aby všichni bydlení získali. Romové, s nimiž byly problémy a které město vystěhovalo za hranice Vsetína, se podle vyjádření radnice mohli svobodně rozhodnout, jakým způsobem budou svoji situaci řešit. "Navíc měli dostatek času, aby si bydlení zajistili sami a bez pomoci města," uvedla Othová. Zároveň dodala, že neromské rodiny v podobných případech běžně končí na ulici a nikdo jim pomocnou ruku nepodává.
"Zpráva má zhruba 50 stran a obsahuje i pozitivní hodnocení některých našich kroků. Se zjednodušenou interpretací, že jsme pouze pochybili, nesouhlasíme," uvedla mluvčí vsetínské radnice Eva Stejskalová.
Vlna nesouhlasu
Čunek i vedení vsetínské radnice si za vystěhování Romů, s nimiž mělo město problémy kvůli neplacení nájemného, vysloužili ostrou kritiku. Romská sdružení podala na šéfa lidovců trestní oznámení. S jeho postupem nesouhlasí ani většina organizací zabývajících se ochranou lidských práv a mnozí politici.
Vládní zelení kvůli názorům vicepremiéra na Romy zpochybňovali Čunkovo setrvání ve vládě. Šéf zelených Martin Bursík proto stanovisko veřejného ochránce práv uvítal jako potvrzení toho, že s menšinami nelze zacházet "formou deportací a ghett". "Je to určité memento, specificky místopředsedovi vlády Čunkovi. Aby neměl pocit, že má v těchto věcech patent na rozum," řekl Bursík novinářům.
Vicepremiér, ministr pro místní rozvoj a lidovecký předseda Čunek čelí také obvinění z přijetí půlmilionového úplatku. Občanští demokraté a zelení předpokládají, že kdyby byl Čunek obžalován, v koaličním kabinetu skončí. Co se týče romské problematiky, Čunek podle Bursíka zatím dodržuje dohodu a nezasahuje do kompetencí ministryně Džmily Stehlíkové (SZ), která má na starosti lidská práva a menšiny.
Foto: archiv
