S uprchlíky na ostrově
Možná jsem nabídl čaj i teroristovi, říká dobrovolník

Na řeckém ostrově Lesbos sbíral dobrovolník Martin Běl cestovní pasy i další věci běženců, jimiž chce obměkčit k uprchlíkům chladné Čechy. "Ne všichni migranti jsou přitom mírumilovní," dobře ví.

Jednatřicetiletý Martin Běl nejí maso a vlasy má svázané do dredů, přesto není žádný naivní sluníčkář. Už dávno zjistil, jak komplikovaný je obyčejný život a jak je chybné zbytečně poučovat a paušalizovat. "Spousta mých známých má averzi proti uprchlíkům, mnozí dokonce tíhnou k neonacismu a dělají i dost špatné věci. Těžko je ale změním," vypráví. Podle stejného klíče je podle Běla i mezi běženci určité procento lidí, které má xenofobní sklony, nesnáší Evropany a obecně křesťany. A stejně jako v české společnosti jsou i mezi migranty zloději, lháři, nemakačenkové nebo agresivní rváči. "Uprchlíci jsou lidé se stejnými chybami jako my, což je svým způsobem ta nejhorší zpráva," pronese docela originální příměr.

Před týdnem se vrátil z řeckého ostrova Lesbos, jenž stále zažívá nápor běženců připlouvajících z Turecka. I na Lesbu se snažil dívat na svět nezaujatýma očima. "Pláže jsou plné dokumentů, rodinných fotografií nebo osobních věcí," vypráví a rozkládá nalezená lejstra a předměty na stůl ve svém ostravském bytě, působivé je hlavně dětské autíčko nebo tradiční mužská arabská čepička. Stůl se plní snímky původně zastrčenými v peněženkách i velkými portrétními fotografiemi. Zaujmou hlavně fotky arabské krasavice v luxusních šatech, zřejmě svatebních. "Kdo ví, zda ta žena přežila," přemítá Martin Běl, jenž má nutkavý pocit, že nedaleko fotografií našel na pláži i ty nezaměnitelné šaty. Předměty z Lesbu chce v Česku vystavovat. "Jen tak zavěšené na prádelní šňůře, snad se nad nimi lidé zamyslí," věří. Češi jsou podle něho k uprchlíkům tak chladní i proto, že se s nimi nemají šanci potkávat.

Nic ale není jednobarevné. Zatímco syrského cestovního pasu se na ostrově Lesbos nikdo nezbavuje, na plážích našel roztrhané iránské nebo marocké doklady, které jsou teď v Evropské unii na obtíž. A právě marocké pasy možná potvrzují pokusy podsvětí z téhle africké země povýšit běženectví na byznys. Maročané se totiž na území Řecka snaží jiné migranty vydírat a vybírat výpalné za ochranu. Potvrdilo se to v těchto dnech na olympijském stadionu v Athénách, kam byli deportováni uprchlíci, jež nepřijala Makedonie. "Skupiny Maročanů nutí vydíráním ostatní migranty, aby jim dávali peníze," popsal minulý týden situaci na stadionu náměstek řeckého ministra vnitra Jannis Mouzalas pro stanici MEGA TV. Problém je ale širší. "Kdo nemá v Řecku v kapse trumf v podobě syrského, afghánského nebo iráckého pasu, hrozí mu teď navíc deportace, tím pádem i pronásledování v jeho domovině, dokonce i trest smrti za vlastizradu," říká Běl.

Už od konce léta pomáhal Martin Běl na hraničním přechodu Šid mezi Srbskem a Chorvatskem. A právě tam mohl někdy v září nabídnout vodu nebo teplý čaj i teroristovi, jenž tímto místem prošel, aby v listopadu zaútočil v Paříži. "Je to možné. Přece ale kvůli němu nenecháme ve válce rodiny s dětmi," říká a vzpomene si na zhrouceného syrského otce tří dětí, který se na srbských hranicích rozbrečel jako malý kluk. "Absolutně nepraktický učitel, děti byly promrzlé, skoro modré a všichni měli hrozný hlad. Pořád ale byli v lepší situaci, než kdyby je doma zabila letecká puma."

* Jak Martin Běl pomáhal na ostrově Lesbos?

* Jak komunikoval s uprchlíky při jejich vyloďování?

* Jak se na uprchlické vlně snaží participovat obyvatelé Lesbu?

* Proč je část humanitární pomoci nepoužitelná?

ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO OTÁZKY NAJDETE VE VÁNOČNÍM DVOJČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 21. PROSINCE 2015.