Islám v Česku
Muslimové budou mít nárok na zvláštní práva. Zatím nic nechtějí

Ústředí muslimských obcí dosud nepodalo ministerstvu kultury žádost o přiznání zvláštních práv, které státem uznaným církvím lze udělit po desetileté registraci. "Termín je 17. září, kdy desetiletá lhůta od registrace Ústředí muslimských obcí uplyne," řekla mluvčí ministerstva Helena Markusová. Doplnila však, že i v případě podání žádosti o přiznání zvláštních práv je ministerstvo pravděpodobně pro nesplnění podmínek neudělí.

Muslimové si jsou vědomi toho, že podmínky zatím nesplňují, a údajně o podání žádosti zatím neuvažují. Přesto se po internetu šíří již několik měsíců petice proti udělení tohoto vyššího stupně registrace. Organizuje ji sdružení Islám v ČR nechceme a ve čtvrtek ji jeho zástupci doručili do Poslanecké sněmovny. Archy podepsalo podle jejich informací přes 22 tisíc lidí, bude se jí tedy zabývat sněmovní petiční výbor.

"Petice je namířena vůči plnému uznání Ústředí muslimských obcí, to jest udělení druhého stupně registrace podle zákona, a proti těm částem islámu, které nejsou slučitelné s demokratickým zřízením a rovnými lidskými právy, ne proti jednotlivým muslimům," uvedla iniciativa v tiskové zprávě.

Jedním z prvních míst, kde se petice podepisovala, byly Teplice, kde hosté z arabských zemí tvoří část lázeňské klientely. Místním lidem se nelíbí, že s lázeňskými hosty přijíždí množství jejich příbuzných, kteří se na veřejnosti nechovají podle jejich představ. Zastupitelé Teplic se v srpnu zabývali návrhem na to, aby vyhláškou zakázali ženám zahalování tváří v ulicích, jak je běžné v muslimských zemích. S návrhem přišla zastupitelka Iva Dvořáková (ODS), byl většinou přijat a rada města možnost prověřuje u ministerstva vnitra. Letos na jaře lidé v Teplicích podepisovali petici proti stavbě mešity ve městě.

Pro získání oprávnění k výkonu zvláštních práv musí náboženská společnost splňovat čtyři podmínky, kromě desetileté registrace také například každoročně během všech deseti let zveřejňovat výroční zprávy o své činnosti. "To Ústředí muslimských obcí nečinilo," uvedla mluvčí. Podmínky musejí být splněny všechny, jinak ministerstvo oprávnění neudělí, doplnila.

Mezi zvláštní práva patří možnost vyučovat náboženství na státních školách, mít své duchovní v armádě a ve vězení, konat církevní sňatky, zřizovat církevní školy a zachovávat povinnost mlčenlivosti duchovními v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství.

Zmíněná zvláštní práva v ČR může vykonávat 21 církví nebo náboženských společností. Ne všechny vykonávají všechna z nich, například právo vyučovat náboženství na státních školách má 11 z nich, kromě římskokatolické církve třeba Apoštolská církev, Církev adventistů sedmého dne, Církev československá husitská, Českobratrská církev evangelická nebo Svědkové Jehovovi. Některé společnosti nevyučují náboženství na státních školách, ale zřizují školy své, jako třeba Federace židovských obcí, Bratrská jednota baptistů nebo Jednota bratrská.