Rasový motiv
Muž napadený v Praze fotbalovými fanoušky neuspěl s ústavní stížností

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost programátora původem z Afriky, kterého v roce 2017 napadli v Praze v tramvaji fotbaloví fanoušci, pravděpodobně kvůli barvě pleti. Pachatele se nepodařilo s potřebnou jistotou určit, justice kauzu předala do přestupkového řízení. Podle ústavních soudců nedošlo k porušení práva oběti útoku na účinné vyšetřování. Usnesení je dostupné v databázi soudu.

"Ani existence celé řady předsudečných indikátorů nemůže vést soud automaticky ke konstatování, že obžalovaný je vinen spácháním určitého trestného činu z nenávistné pohnutky," stojí v usnesení. Soud zdůraznil zásadu in dubio pro reo, která znamená nutnost rozhodnout v pochybnostech ve prospěch obviněných, a to i za situace, kdy se jejich vina či nenávistná motivace útoku mohou jevit jako pravděpodobné.

"Taková situace může být samozřejmě obětí trestného činu vnímána úkorně, avšak jiný přístup není v právním státě myslitelný. Pravidlo in dubio pro reo je natolik podstatnou součástí záruk práv jednotlivce proti zneužití moci ze strany státu, že její (navíc takto zásadní) prolomení nelze ani z 'bohulibých' pohnutek připustit," napsal v usnesení senát se zpravodajem Josefem Fialou.

Programátor dlouhodobě žijící v Praze cestoval v listopadu 2017 tramvají, do které přistoupila skupina olomouckých fanoušků mířících na zápas s pražskými Bohemians. Podle obžaloby čelil nejprve rasistickým urážkám, kterých si nevšímal. Když na něj ale někdo z davu podle obžaloby vymačkal citron, snažil se chránit a část fanoušků ho napadla pěstmi a kopy. Muž skončil na chirurgii se zhmožděnou hlavou a nosem, z incidentu si odnesl také posttraumatickou stresovou poruchu.

Obžaloba směřovala proti třem mužům. Nepopřeli, že se útok v tramvaji odehrál, avšak tvrdili, že s ním neměli nic společného. Obvodní soud pro Prahu 10 je opakovaně zprostil obžaloby, jeho rozhodnutí rušil Městský soud v Praze. Nakonec obvodní soud předal kauzu do přestupkového řízení. Úřad se ale neměl zabývat napadením, ale tím, že mladíci spolu s dalšími lidmi v tramvaji skandovali hesla a rušili další cestující.

Napadený muž v ústavní stížnosti kriticky poukazoval na to že justice neuvěřila jemu jako oběti agrese, ale spíše fotbalovým chuligánům, které označil jako pachatele a kteří prokazatelně byli na místě činu. Justice by podle něj v obdobných případech neměla hledat záminky, jak obžalované zprostit, ale naopak by měla svým rozhodováním přispívat k vytváření tolerantní a otevřené společnosti, jasně odsuzující jakékoliv projevy nenávisti.