Hlubinné uložiště
Můžeme u vás uložit jaderný odpad? ptali se Rakušané Česka
22.07.2016 19:50 Původní zpráva
Rakouský jaderný dozor údajně sondoval možnost, že by vysoce radioaktivní odpad, vzniklý na rakouském území, byl na věky uložen v českém hlubinném úložišti. On-line deníku TÝDEN.CZ to řekl jeden ze zaměstnanců Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, který si přeje zůstat v anonymitě. A to v reakci na iniciativy rakouských aktivistů, kteří bojují za to, aby Česko ustoupilo od plánů na vybudování trvalého hlubinného úložiště, sloužícího zejména jako sklad vyhořelého paliva z Temelína a Dukovan.
"Nechci úplně jitřit vášně a proto mě, prosím, nejmenujte. Faktem však zůstává, že jsme měli určité signály od našich rakouských kolegů, včetně neformálních dotazů, zda by nebylo jejich vysoce radioaktivní odpad možné uložit v budoucnu v našem úložišti," řekl po TÝDEN.CZ jeden z vysoce postavených zaměstnanců českého jaderného dozoru.
Předsedkyně SÚJB Dana Drábová tuto informaci nechtěla ani potvrdit, ani vyvrátit. "Nebudu to komentovat. Jediné, co k tomu mohu říci, je, že dovoz jaderného odpadu z jiných zemích do Česka není podle současných českých zákonů povolen," řekla Drábová.
Zároveň potvrdila, že Rakousko, které nikdy neprovozovalo jadernou energetiku, také potřebuje mít jasnou vizi, jak naloží s vysoce radioaktivním odpadem. Odpad, který vzniká ve školním jaderném reaktoru ve Vídni, sice na základě smlouvy odebírají Američané, Rakušané ale provozovali dříve podobný reaktor i v Linci.
"Navíc vysoce radioaktivní odpad vzniká mimo jiné i v medicíně," uvedla Drábová. Pro poctivost je však podle ní třeba dodat, že množství takového odpadu v "nejaderné" zemi představuje jen naprostý zlomek toho, co vyprodukují jaderné elektrárny. I kdyby se ale teoreticky jednalo jen třeba o pět tun, každá země - včetně Rakouska - musí do budoucna rozhodnout, jak s ním naloží. A informovat o své strategii Evropskou komisi. "Jako trvalé řešení přitom dnes přichází v úvahu jenom hlubinné úložiště," řekla Drábová.
Rakušané však nechtějí tento "trvalý" sklad nejen ve své zemi, ale ani sousedním Česku. Rakouští aktivisté proto podporují obyvatele českých obcí, kteří nesouhlasí s tím, aby Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) prováděla v jejich okolí geologický průzkum právě kvůli možnosti vybudovat tam v budoucnu úložiště. Část rakouských aktivistů bude zítra spolu se svými českými kolegy demonstrovat proti plánům SÚRAO v západočeském Pačejově, tedy na jednom z předběžně vytipovaných míst.
"Vítejte v absurdistánu! Češi chtějí budovat další jaderné bloky a přitom nevědí, kam s jaderným odpadem," napsal Týdnu.cz v tiskové zprávě Roland Egger z iniciativy Atomstopp Oberösterreich. Podle něj je zcela přirozené, že rakouští aktivisté podpoří obyvatele některých českých obcí v jejich snaze nejen znemožnit výstavbu úložiště v sousedství, ale zabránit i předběžnému geologickému průzkumu. S případnou stavbou zatím nesouhlasí lidé ani v jedné ze sedmi, předběžně vytipovaných lokalit.
Podobné protesty a nesouhlas ale provázejí plány na výstavbu trvalého úložiště vysoce radioaktivních odpadů i v jiných zemích. Tento hlubinný "sklad", v němž by zejména vyhořelé palivo zůstalo ležet na věky, se zatím podařilo dokončit pouze Spojeným státům, konkrétně v Yucca Mountain v Nevadě. Ani toto úložiště však dosud není v provozu, a to jak kvůli protestům ekologů, tak novým posudkům, zpochybňujícím bezpečnost uložení a jeho vliv na životní prostředí.
"Dokud není zcela jasné, kde může být vysoce radioaktivních odpad bezpečně uložen miliony let, nikdo nemůže zcela logicky dát povolení pro další jaderné reaktory. Ale logika a atomová energie bohužel představují pojmy, které opravdu nejdou dohromady," tvrdí Roland Egger. Podle Dany Drábové ale bude mít problém s uložením vysoce radioaktivního odpadu i Rakousko. To sice také dokončilo svou jadernou elektrárnu Zwentendorf, ovšem na základě výsledků referenda z roku 1978 ji nikdy neuvedlo do provozu. Od té doby a zejména po havárii v Černobylu jsou Rakušané nejaktivnějšími světovými odpůrci využívání jaderné energie.
Přesto se ale podle odborníků musejí smířit s tím, že i jejich vysoce radioaktivní odpad bude muset být někam uložen, tedy za předpokladu, že vědci nenajdou možnost jeho dokonalého "bezezbytkového" přepracování. Vyhořelé jaderné palivo z elektráren se zatím ukládá do speciálních kontejnerů s životností až 30 let. V Česku jsou tyto kontejnery, odolné i proti pádu letadla, umístěny v meziskladech přímo u jaderných elektráren, například v USA ale stojí na střeženém otevřeném prostranství pod širým nebem. Palivo z kontejnerů lze teoreticky překládat do nekonečna, ovšem není to žádné, trvalé řešení, proto se státy snaží o vybudování trvalého úložiště. V Česku se s podobným úložištěm počítá v roce 2065, stavba by měla začít o patnáct let dříve.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.