Česká republika nemá zajištěn dostatek financí na likvidaci ekologických škod, vyplývá ze závěru kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Stát se přitom k odstranění škod zavázal v 90. letech minulého století ve smlouvách s nabyvateli privatizovaného majetku. Práce jsou financovány z peněz získaných z privatizace státního majetku. Ke konci loňského roku zdroje dosahovaly pouze zhruba 14,9 miliardy korun, přičemž předpokládané náklady na splnění závazků dosahují až 115 miliard korun.
Proces odstraňování škod je časově náročný, v některých lokalitách trval i více než 10 let, uvedl NKÚ. Ministerstvo financí pro jeho urychlení vypsalo v prosinci 2008 veřejnou zakázku na likvidaci těchto škod.
"Její ekonomická výhodnost však nebyla posuzována na základě odborného odhadu nákladů na odstranění starých ekologických zátěží a ani nebyla kvantifikována hodnota rizik ovlivňujících výhodnost jednotlivých variant," stojí ve zprávě NKÚ. Ten na nedostatky v systému odstraňování škod upozornil již po předchozí kontrole provedené před pěti lety.
Od roku 1991 uzavíral Fond národního majetku ČR se souhlasem vlády s nabyvateli privatizovaného majetku ekologické smlouvy. V nich se zavázal k úhradě nákladů na odstranění ekologických škod vzniklých před privatizací.
VÍCE K TÉMATU: Obří ekozakázka na odstranění škod se odsouvá
Podle NKÚ výše garance uvedená v databázi ministerstva financí u některých ekologických smluv neodpovídá odhadu nákladů na odstranění poškození životního prostředí v příslušných lokalitách. Úřad dále upozorňuje, že zadávací dokumentace k zakázce byla předaná pouze třem uchazečům, kteří splnili kvalifikační podmínky. Tím roste riziko, že předloží nabídku na základě vzájemné dohody, na což prý opakovaně upozornil také antimonopolní úřad.
Obří tendr má vybrat vítěze zakázky zhruba na 300 potřebných sanací půdy a podzemních vod u privatizovaných chemiček, dolů nebo strojírenských firem. Ekologové i mnozí politici však záměr tvrdě kritizují. Sloučení stovek malých výběrových řízení do jediného tendru podle nich nahrává korupci. Vláda totiž nezveřejnila ani přibližný odhad, jakou nabídku je ochotna akceptovat. Stále uvádí jen maximální výši 115 miliard, což je součet záruk, jež poskytla kvůli sanacím novým majitelům privatizovaných firem.
Do ekologického tendru se přihlásilo šest uchazečů, ministerstvo v prvním kole tři z nich vyřadilo. Jeden z vyřazených, konsorcium v čele s firmou PPF Advisory, uspělo u antimonopolního úřadu a vrátilo se znovu do hry. Mezi uchazeči jsou dále Geosan Group, Marius Pedersen Engineering a společnost Environmental Services.
Foto: ČTK
