Nejvyšší kontrolní úřad
Na kůrovcovou kalamitu reagovaly Lesy ČR pomalu

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) reagoval na kůrovcovou kalamitu pomalu. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) z let 2016 až 2018. Kůrovcová kalamita začala gradovat v roce 2016, systémové řešení přijaly Lesy ČR ale až v roce 2019 ve strategii na léta 2019 až 2024, uvedli kontroloři. Podle nich ministerstvo zemědělství podnik nijak nenutilo, aby postupoval v řešení kalamity razantněji. Oproti dřívějším letům také podnik podle NKÚ prodával dřevo méně výhodným způsobem. Ministerstvo v reakci uvedlo, že závěr NKÚ nekonstatuje jakékoliv porušení předpisů nebo nehospodárné využití peněz.

Lesy ČR reagovaly podle kontrolorů na situaci v roce 2016 jen dílčími opatřeními, jako bylo omezení úmyslné těžby nebo přesun pracovníků na zpracování kůrovce. Podle NKÚ Lesy ČR i ministerstvo zemědělství začaly uceleně řešit kůrovcovou kalamitu až v roce 2019. "V souvislosti s kůrovcovou kalamitou, jak úřad konstatoval, jsme přijali novou strategii a změnili obchodní model Lesů České republiky. Kombinujeme vlastní i dodavatelské výrobní kapacity, a pružně tak reagujeme na aktuální situaci v konkrétní lokalitě," reagoval generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.

Lesy ČR prodávaly dříví převážně dvěma obchodními modely. V prvním Lesy ČR nesou veškeré náklady na těžbu a prodávají dřevo ve vlastní režii. V roce 2018 tímto způsobem prodaly zhruba sedm procent dříví s průměrnou cenou 1263 Kč/m³. Druhý model spočívá v přenesení nákladů na těžbu nebo jejich části na odběratele. Tímto způsobem Lesy ČR v roce 2018 prodaly zhruba 93 procent dříví. Průměrná cena dříví při prodeji "na stojato" v elektronické aukci byla 613 Kč/m³, při prodeji celých skácených stromů dosáhla 786 Kč/m³, uvedli kontroloři.

Do roku 2017 byl pro Lesy ČR výhodnější druhý obchodní model, při extrémní kůrovcové kalamitě už ale podle NKÚ tak výhodný nebyl, a to kvůli zvýšeným nákladům a zároveň nižším prodejním cenám dříví. "U tohoto způsobu prodeje Lesy ČR uzavírají s odběrateli dlouhodobé, převážně pětileté komplexní smlouvy na lesnické práce. Tento přístup ale není dostatečně flexibilní," uvedli kontroloři. Lesy ČR tak podle nich v době kalamity nebyly schopny včas reagovat na situaci, kdy rostla nahodilá těžba, klesaly ceny dřeva a na trhu byl nedostatek pracovních sil a lesnické techniky.

Podle Vojáčka podnik v souvislosti s kalamitou zvýšil objem dříví obchodovaného ve vlastní režii a také výměru pozemků obhospodařovaných lesními závody LČR. "Letos plánujeme výsadbu více než 70 milionů sazenic, v lesích máme instalované obranné lapáky a lapače, v terénu testujeme nové metody asanace napadeného dříví," uvedl Vojáček. Mluvčí resortu Vojtěch Bílý doplnil, že ministerstvo vyvíjí "značnou aktivitu" v oblasti legislativní, a to například posílením finančních příspěvků určených vlastníkům lesů, přijetím dvou novel lesního zákona či novely vyhlášky o ochraně lesa, stejně jako pomoc vlastníkům lesů při zajištění podmínek pro účinnou asanaci napadeného dříví.

Snížené finance

NKÚ také upozornil na to, že podniku se loni snížil objem volných prostředků natolik, že Lesy ČR přešly na provozní financování prostřednictvím úvěru. Kladný hospodářský výsledek se předpokládá až v roce 2024.

V době před kalamitou si udržovaly Lesy ČR finanční soběstačnost. Od roku 2013 zákon umožňuje ministerstvu rozhodnout o přidělení části zisku Lesů ČR do fondu zakladatele. V letech 2013 až 2018 do něj převedly celkem téměř 32 miliard korun. Peníze převedly na základě rozhodnutí ministerstva zemědělství i v době gradace kůrovcové kalamity, a to v daleko větší míře, než tomu bylo v okolních zemích, zjistil NKÚ. Fond pak vláda svým usnesením zapojila do státního rozpočtu.

Kontroloři prověřili u Lesů ČR i nakládání s nepotřebným majetkem a nákup právních, propagačních a dalších služeb. Podnik zde neměl žádné nedostatky a podařilo se mu také napravit nedostatky, které zjistila předchozí kontrola NKÚ, dodali kontroloři.