Před šedesáti lety
Na Strahov vjíždějí sovětské tanky. Spartakiáda vrcholí
28.06.2015 21:00
První celostátní spartakiáda, jež probíhala právě před šedesáti lety (23. 6. až 5. 7. 1955), měla světu ukázat i vojenskou sílu východního bloku. Na pražském Strahově proto cvičili vojáci s puškami a na plochu vjely i sovětské tanky.
Působivé spartakiádní atmosféře v "zemi šťastných zítřků" přitom v létě roku 1955 podlehl i nejeden host přijíždějící zpoza železné opony, například slavný francouzský malíř Fernand Léger. "Říkali mi, než jsem odjížděl na návštěvu lidových demokracií: - Tam umírají hladem, tam vládne smutek! Bože, nalezl jsem zemi s lidmi tak dobře živenými, plnými radosti, s nadšením cvičící na spartakiádě. Nelichotím vám, říkám vám věci tak, jak jsou," sklonil Léger poklonu režimu v rozhovoru pro Československý rozhlas. Francouzskému malíři pochopitelně nikdo neprozradil, že i po kosmetické amnestii z května 1955 lidově demokratický systém nadále věznil zhruba deset tisíc politických odpůrců. A dokonce i umělce, v té době seděl za mřížemi třeba básník Jan Zahradníček nebo vnuk meziválečného československého předsedy vlády Jana Malypetra a pozdější význačný prozaik Jiří Stránský.
"Cvičení jako cvičení. To nebylo o politice, ale o sportu a bezvadné partě, se kterou jsem na spartakiádu nacvičovala," vzpomíná v tělocvičně pražského Tyršova domu pětaosmdesátiletá Zdeňka Košťálová. Sokolkou se stala už za Masaryka a v roce 1938 cvičila coby žačka na všesokolském sletu před prezidentem Benešem, jemuž se ukázala také jako krásná dorostenka v roce 1948. Na první strahovské spartakiádě v roce 1955 ale sokolové vystupovali opět, což je temné místo v dějinách tohoto nejstaršího českého tělocvičného spolku. Košťálová na první spartakiádě vystupovala za ženy ve skladbě s názvem Ženy ze závodů a kanceláří Revolučního odborového hnutí. V modrých trenýrkách, v bílé halence, s červenou stuhou ve vlasech a s kuželem v ruce. "Krásná sestava. Při cvičení se nepolitikařilo. Všechno bylo jen o radosti z pohybu," dušuje se za 32 640 žen, které si tehdy v citované skladbě zasportovaly.
Tyhle nevinné radosti z pohybu ovšem komunistická strana využívala k permanentní propagandě. "Díky za to, že tu jsme - vždyť bychom bez hrdinství sovětských vojsk a bez vítězství komunistických myšlenek na Strahově vůbec nebyli. Nebyli bychom ve svých domovech a vůbec bychom asi nebyli na světě," prohlásil pro tisk třeba spisovatel Karel Nový, dojatý vystoupením právě českých a slovenských žen s kužely. A i když se to sokolkám nemusí líbit, není cvičení jako cvičení. Za vrcholné číslo spartakiády před šedesáti lety by se totiž nemusel stydět ani dnešní severokorejský režim. "A teď zaduněl výstřel. Temně rudý závěs se znova rozhrnul. Bouřlivý potlesk letí vstříc obrazu tak drahému, že lidé tleskají ze všech sil. Přijíždějí tanky, sovětské tanky. Tanky, které osvobodily Prahu a stovky českých a slovenských měst," líčilo Rudé právo manifestaci síly, která se odehrála 5. července 1955 při úvodní sestavě Dne ozbrojených sil s názvem Osvobozeni Sovětskou armádou nastupujeme do radostné budoucnosti. Nejen, že tahle "radostná budoucnost" vyústila v srpnu 1968 v nový příjezd sovětských tanků a okupaci, také na jaře v roce 1945 rudoarmějci jen neosvobozovali, nýbrž i rabovali a bezostyšně znásilňovali ženy a dívky.
* Proč se čeští sokolové, kteří v roce 1948 vystoupili proti nástupu komunistů k moci, nechali v roce 1955 přesvědčit k účasti na první spartakiádě?
* Jak se na šedesát let starou událost dívají dnešní vrcholní činovníci České obce sokolské?
* Proč sokolové cvičili i na dalších spartakiádách až do roku 1985?
* Zajímá vás, jak na spartakiádu z roku 1955 vzpomínají tehdejší cvičenci? A jak dnes básník Karel Šiktanc vysvětluje svůj podíl na textové části skladby pro lidovou armádu?
ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO OTÁZKY NAJDETE V REPORTÁŽI V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 29. ČERVNA.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.