Své rodné krkonošské Sklenářovice viděl Alois Zieris (80) naposledy během rychlého odsunu v roce 1946. To mu bylo deset let a celá rodina, čtyři děti i s matkou, skončila ve východním Německu, otec padl kdesi na frontě. Chtěl, aby se tyto smutné dějiny už neopakovaly, a tak vstoupil v NDR do armády, kde to dotáhl až na generála. Dnes je ve výslužbě a snaží se zachovat památku své obce, která zůstala po vysídlení původních německých obyvatel opuštěná, dnes z ní zbylo už jen několik málo ruin.Odsun byl nejstrašnější věc, kterou Zierisovi zažili. "Během hodiny musíte být pryč!" zabušili v šest ráno na dveře důstojník s příslušníkem SNB. Lidí ze Sklenářovic byli sbalení, čekali to, i když vnitřně tomu stále ještě úplně nevěřili. "Starší bratr začal křičet, já nepůjdu, zůstanu tady, odmítal se obléknout," vzpomíná pan Alois, tehdy desetiletý kluk. Byli tehdy čtyři děti s matkou, nejmladší sestře byl rok a půl, otec Franz Zieris zmizel kdesi na frontě. Týden museli čekat ve sběrném táboře v Kalné Vodě, kam jim sousedi nosili k plotu jídlo. Pak přijel dlouhý nákladní vlak, naložili je do dobytčáků a pět dnů vozili po Čechách. U Chebu přejeli hranici do Německa: "Bylo to zlé, všechno vybombardované, jen trosky, trosky a trosky. Museli jsme do bývalého zajateckého tábora - čtrnáct dní v karanténě, tam jsme hladověli obehnaní plotem. Nechápu, jak jsme to přežili," popisuje Alois Zieris chvíle, kdy nikdo nevěděl, co bude dál.
Válka přišla oklikouŠlapeme spolu do kopce dnes již pustým údolím pod hřebenem Rýchor, mám co dělat, abych osmdesátiletému panu Aloisovi vůbec stačil. Hned zkraje ukazuje místo, kde v únoru 1655 sjela vůbec první zaznamenaná krkonošská lavina. Zavalila tehdy dvě chalupy a pohřbila osm zdejších obyvatel. To už byly Sklenářovice, německy Glasendorf, čilou obcí. Vznikly roku 1008 a patří k nejstarším krkonošským obcím. Ve středověku se tu také těžilo zlato, haldy a prohlubně jsou v okolích lesích viditelné dodnes.
Na jaře 1945 už bylo ze Slezska slyšet dunění děl. Pak se jedné noci objevili němečtí vojáci, utíkali z fronty a sháněli civilní oblečení. Pak už se jen Sklenářovičtí dozvídali děsivé zprávy, jak do Trutnova vjela sovětská armáda a čeští gardisté v okolí čile popravovali Němce bez soudu. Až do odsunu ale Sklenářovice žily úplně normálním životem. "Lidi si mysleli, válka skončila a teď tady bude zase Československo. A když se už vědělo, že nás čeká vystěhování, nikdo nevěřil, že to napořád. Místní si byli jisti, že odejdou na krátkou dobu pryč a potom se zase vrátí. Nedokázali jsme si představit, proč bychom museli pryč. Kdo to měl po nás převzít a dělat tuhle těžkou práci?" krčí rameny Alois Zieris.
Kariéra v armáděSedm rodin ze Sklenářovic včetně Zierisových se dostalo do vesnice Barneberg u Magdeburgu, zbytek úřady usídlily v regionu poblíž Baltského moře. V roce 1947 se přes Červený kříž dozvěděli, že otec Franz Zieris na frontě padl. "Znal jsem ho vlastně jen z pěti jeho vojenských dovolenek a pořád si kladl otázku, kdo je vinen tím, že jsme nemohli vyrůstat spolu s tátou a proč jsme pak museli odejít. A to byl taky důvod, proč jsem později vstoupil do v NDR do armády. Aby se něco takového už nemohlo opakovat," říká pan Alois. Bylo to kolem roku 1955, kdy se tehdejší západní Německo začalo budovat vojsko a vstupovalo do NATO, mladý Alois Zieris věřil tomu, že stojí na správné straně.
Dnes dělá Alois Zieris Sklenářovicím Heimaibetreuera - jakéhosi starostu, styčného člověka pro obec. Obyvatel dnes zůstalo kolem devadesáti a jednou do roka se pravidelně scházejí. V nedávné minulosti ještě co dva roky jezdili autobusem podívat se na ruiny své obce, teď si to už kvůli zdraví nemůžou dovolit. Jejich Heimaibetreuer tu ale je několikrát do roka. Stará se i o památník padlých z roku 1918, jeden z mála symbolů zmizelé vesnice.
* Jaký byl celý příběh rodiny Aloise Zierise za války a po ní?
* Proč se Sklenářovice po vysídlení Němců nepodařilo obnovit?
* Jaké jsou plány na zachování památky zaniklé obce?
* Kolik českých vesnic stihl v poválečných letech podobný osud?
ODPOVĚDI NA TYTO OTÁZKY NAJDETE V NOVÉM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI.