Ministerstvo zemědělství chystá průlomovou změnu pro ekozemědělce. Stovky milionů půjdou na podporu výroby biopotravin, které u nás stále chybějí. Poptávka po nich převyšuje nabídku. Snížit naopak hodlá slíbené dotace pro pěstitele biosena o necelou třetinu. Nová kritéria mohou údajně ohrozit některé farmáře z příhraničních hornatých oblastí.
Ministr zemědělství Petr Gandalovič rozhodnutí o změně v dotacích zdůvodňuje neuspokojivou strukturou ekologického zemědělství, kde v drtivé míře převládají právě louky a pastviny, a jen menší část představuje orná půda. To znevýhodňuje producenty biopotravin. „Oním přehodnocením dotace reagujeme na situaci na trhu. Z průzkumu vyplývá, že současná nabídka bioproduktů je neuspokojivá,“ řekl Gandalovič pro TÝDEN.CZ.
České biopotraviny na trhu chybějí
Jedním z podnětů pro aktuální plán ministerstva byl nález Nejvyššího kontrolního úřadu z roku 2005, který odhalil, že poskytované podpory se na rozvoji trhu bioproduktů v Česku neodrážejí. „Poptávka spotřebitelů po biopotravinách rok od roku roste a je škoda, že tento prostor na trhu nedokážou využít domácí producenti a zboží se dováží,“ vysvětlil důvody změn Gandalovič.
Svaz ekologických zemědělců celkovou změnu uvítal. Dosavadní kritéria pro rozdělování dotací kladou důraz na rozlohu a obrat hospodářství. "Peníze z ministerstva pro ekozemědělství tak hojně doposud proudily k farmářům, kteří mají ohromné plochy luk a suší seno podle ekologických norem, ale přitom mají takzvané konvenční zemědělství (nikoli podle ekologických norem) a bioprodukci se nevěnují," popsal dosavadní stav Josef Šourek ze Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO.
Ekologická hospodářství, která biopotraviny vyrábějí a bývají obvykle menší, na dotace dosáhnout nemohla. "I když jsme se věnovali výrobě biopotravin, tak jsme na dotace prakticky nedosáhli kvůli tomu, že jsme podle původního systému bodování malé hospodářství,“ vysvětluje dále Šourek, který je zároveň ekozemědělec a pastevec z Podkrkonoší. Jeho hospodářství čítá osmdesát dva a půl hektaru zemědělské půdy, pětadvacet dojnic a chová sedmdesát kusů hovězího dobytka. V současnosti se věnuje produkci mléka, tvarohu, měkkých sýrů a podmáslí a tvrdí, že už teď nestačí poptávku po svých mléčných produktech uspokojit. Dosavadní systém dotací má podle něj ještě jeden negativní důsledek: ekologicky chovaný dobytek, biomléko a další bioprodukty končily v konvenční neekologické výrobě.
Ekozemědělství v nejchudších oblastech by si mohlo pohoršit
Ministerstvo chce zároveň ušetřit peníze pro bioproducenty snížením podpory pro pěstitele biosena ze slíbených 2650 korun za hektar ekologicky obhospodařované louky na 1940 korun. Zásahu do původní výše podpor se však obávají farmáři z příhraničních podhorských oblastí, kde je ekologicky obhospodařovaných pastvin nejvíce. Menší růst sazby na louky a pastviny může podle nich brzdit rozvoj ekofarmaření v Česku. Milan Boleslav ze Sdružení marginálních oblastí, který farmáře zastupuje, tvrdí, že snížení podpor může být zhoubné pro nejchudší oblasti v českém příhraničí. S tím souhlasí i Svaz ekozemědělců. Farmáři a ekozemědělci se proto rozhodli bojovat za původní výši dotací alespoň pro ty farmáře, kteří se bioprodukci věnují. Snížení podpor by se mělo týkat jen těch, kteří vedle běžného zemědělství navíc pěstují bioseno, ale biopotraviny neprodukují.
Nyní zemědělci vyjednávají s resortem o možné úpravě parametrů pro dotace. „Pokud má být podpořena bioprodukce, vidí svaz řešení v krácení podpory pouze ekologickým farmám se souběžnou konvenční výrobou,“ říká předseda Svazu ekologických zemědělců Zdeněk Perlinger.
Petr Gandalovič však tvrdí, že zvýšení z 1100 korun, které se ročně doposud za hektar takzvaného trvalého travního porostu čili louky vyplácely, o osmdesát procent je dostačující. „Na schůzce jsem zástupcům Svazu marginálních oblastí vysvětlil důvody, proč na upravené sazbě pro louky a pastviny trvám. Předloženými návrhy se ale ještě budeme zabývat a svazům na něj odpovíme," uvedl po středečním jednání ministr Petr Gandalovič. "Výsledek jednání hodnotíme pozitivně," zamýšlí se nad vyjednáváním předseda Svazu marginálních oblastí Milan Boleslav, který zastupuje farmáře z českého podhůří. Obě strany budou dále vyjednávat v příštích týdnech.
V následujících letech 2007 až 2013 by roční podporu ekozemědělství v Česku mělo představovat kolem půl miliardy korun, zatímco v posledním období to bylo asi tři sta milionů. „Myslím si, že v blízké budoucnosti bychom se měli snažit dospět na domácím trhu ke stálé a vyvážené nabídce jednotlivých komodit v kvalitě bio, pocházejících převážně od tuzemských výrobců a zpracovatelů, ať už jde o mléko a mléčné výrobky, maso, vejce, ovoce a zeleninu mírného pásma a další,“ dodává ministr Gandalovič s tím, že zájem o naši bioprodukci ve starých členských zemích EU i v dalších zemích světa určitě existuje.
Peníze na dotace specializované na ekozemědělství se budou čerpat z Programu rozvoje venkova, jenž bude sloužit k čerpání Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Z něj může Česko získat během let 2007 až 2013 asi 80 miliard korun. Samo přidá asi 20 miliard. Do roku 2010 by mělo být podle Akčního plánu pro rozvoj ekologického zemědělství obhospodařováno deset procent půdy ekologicky, přičemž se nyní v České republice hospodaří na necelých sedmi procentech celkové půdy a podíl biopotravin na českém trhu by měl činit jedno procento.
Foto: Petra Mášová, Lucie Pařízková
