"Jdu s hlavou vztyčenou"
Na vzpomínkové akci zazněla jména obětí komunistického režimu

Jména dospělých i dětí, které připravil o život komunistický režim, zazněla na vzpomínkové akci na pražské Kampě. Mezi oběťmi byli popravení v politických procesech i lidé, kteří zemřeli ve věznicích, lágrech, při útěku přes hranice či při okupaci v roce 1968. Čtení jmen, které pořádala platforma Bez komunistů.cz, bylo součástí desetidenní kampaně s názvem Jdu s hlavou vztyčenou.

"Ta jména jsou skuteční lidé s životy, o které přišli. Nejsou to jen dvě slova - křestní jméno a příjmení, ale je to lidský osud," řekl Petr Marek z platformy Bez komunistů.cz.

Na nedělním čtení zazněla jen část z tisícovky jmen na seznamu, který platforma sestavila. Odborníci mluví celkem o pěti až deseti tisících obětí. Přesné počty se zjistit nedají. U mnohých zabitých byl totiž jako důvod smrti uveden třeba infarkt či zápal plic.

Název kampaně Jdu s hlavou vztyčenou odkazuje na slova poslankyně a právničky Milady Horákové. Napsala je v den své popravy 27. června 1950. Režim ji ve vykonstruovaném procesu odsoudil za velezradu a spiknutí. Byla jedinou popravenou ženou v politických procesech 50. let. Stala se symbolem odporu proti komunistickému režimu.

Přečtená jména nepatřila jen obětem justičních vražd, ale i umláceným z vězení a výslechových cel, vězňům z lágrů a těm, kteří přišli o život na hranicích při útěku z tehdejšího Československa na západ či po vpádu vojsk v srpnu 1968. Seznam obsahuje také dlouhý výčet dětských jmen.

"Jsou to malé děti, které ve věznici zemřely vězněným matkám. Většinou leží na ďáblickém hřbitově. Na jednom z náhrobků tam je: Zde spinká František Brouček, narození 3. února 1951 a úmrtí 5.února 1951. Byl na světě jen dva dny. Matky a rodiny přišly o to nejcennější, co měly. Ty děti by v drtivé většině byly tady ještě s námi a nebylo by jim tak moc let," podotkl Marek.

Platforma usiluje o to, aby se ďáblické pohřebiště prozkoumalo. Do prošetřování by se měli zapojit i genetici. Srovnáním DNA od příbuzných by tak oběti z hromadného hrobu mohly dostat zpět svá jména. "Pro nás je nepochopitelné, že se s průzkumem nezačalo hned po roce 1989. Mrtvým by se mělo dostat důstojného odpočinku a pokoje," řekl Marek.

"Bez připomínání historie jsme odkázáni ji prožít znovu" @Pospisil_Jiri zahájení kampaně Jdu s hlavou vztyčenou#miladahorakova @Radiozurnal1 pic.twitter.com/g12iSxDrdt

- Jana Klementová (@JKlementova) 20. června 2017

Podle pořadatelů má být čtení jmen mementem, aby se události neopakovaly. "Lidé jsou snadno skupinově manipulovatelní. Stačí málo, aby byl represivní režim nastolen. Většina spolupracuje. Kdyby ale jeden, druhý, třetí, další řekl ne, tak to nemůže fungovat. Represivní režim stojí na hliněných nohách, zhroutil by se," míní Marek. Podle něj se psychika lidí v demokracii po listopadu 1989 zatím příliš neproměnila a česká společnost se s komunismem nevyrovnala.

Kampaň začala 20. června. Pořadatelé připravili třeba vzdělávací programy pro školáky. Po víkendovém programu bude v pondělí od 10.00 následovat pietní akce na Ďáblickém hřbitově. V úterý od 20.00 se v muzeu Kampa uskuteční setkání k výročí úmrtí Milady Horákové, od 21.00 se pak před budovou muzea u Vltavy koná happening se svíčkami na památku popravené právničky a všech dalších obětí. Ve středu od 18.30 bude v muzeu debata s názvem: S komunismem jsme se nevyrovnali. Proč? Jaká jsou ohrožení svobody dnes?