Elektronický podpis zní trochu jako kouzelné slůvko, které má člověku umožnit vyřídit veškerá jednání s úředníky e-mailem. Realita však tak zázračná není. Některé záležitosti, které by lidé rádi přes internet vyřídili, touto cestou řešit nejde, a existují aplikace, které podpis přijímají, ale moc se nevyužívají.
„Po opadnutí prvotního nadšení se teď soustředíme hlavně na to, aby se elektronický podpis dal využívat tam, kde to lidé potřebují,“ říká Dagmar Bosáková z ministerstva informatiky. Největší poptávka je po možnosti elektronicky žádat o výpisy z registrů: katastru z nemovitostí nebo z rejstříku trestů.
Nabídka, která se nepoužívá...
Portál ministerstva práce a sociálních věcí (viz formuláře) je ilustrací toho, jak je možné předběhnout realitu. Webová stránka nabízí lidem možnost požádat elektronicky o „pastelkovné“ či pohřebné, o dávky pěstounské péče, o sociální příplatek, o příspěvek na bydlení a o další dávky.
| Co je elektronický podpis |
| V nejširším smyslu ho zákon definuje jako „údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě“. Funkce elektronického podpisu je tedy obdobná tomu, když podepíšete určitou listinu. |
Existují i vyšší typy elektronických podpisů: |
| Zaručené neboli certifikované podpisy mohou v Česku vydávat tři společnosti: Česká pošta - Post Signum, První certifikační autorita a eIdentity. Podpisy platí vždy na rok, jejich cena se pohybuje od necelých dvou do osmi set korun. |
| K čemu se dá zaručený elektronický podpis v komunikaci se státní správou použít - podání podnětu na úřady v souladu se správním řádem - podání daňových přiznání - komunikace s Českou správou sociálního zabezpečení - žádosti o dávky státní sociální podpory na portálu ministerstva práce a sociálních věcí |
„Za prvních necelých pět let provozu systému jsme elektronicky dostali asi 1200 elektronických podání. Číslo je relativně malé, souvisí s ekonomickými možnostmi žadatelů o dávky – počítač, přístup k internetu, kvalifikovaný certifikát,“ potvrzuje logické vysvětlení malého zájmu Štěpán Černoušek z tiskového odboru ministerstva. Jen pro srovnání, dávky dostává každý měsíc asi 2,5 milionu lidí. Za výhodu pro uživatele považuje Černoušek i to, že si mohou na internetu stáhnout a sami vytisknout potřebné formuláře, což umožňuje i portál pro žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení atd.).
Možnost žádat o dávky na ministerstvu práce a sociálních věcí obsahuje i další specialitu. V certifikátu žadatele totiž musí být zakódován speciální identifikátor ministerstva (něco jako rodné číslo, ale neobsahuje údaje o věku a pohlaví), který slouží i při komunikaci s ministerstvem financí, Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a úřady práce. Zanesení tohoto identifikátoru v podstatě znamená, že certifikát slouží nejen pro podepsání, ale také pro ověření identity.
K tomu by však elektronický podpis podle Lenky Vašákové z ministerstva informatiky sloužit neměl. „I v papírové podobě se určení toho, kdo se podepsal, neprovádí z podpisu, ale z identifikačních údajů, které jsou vyplněny na formuláři,“ podotýká Vašáková. „Některé resorty ale používají kvalifikovaný certifikát, respektive elektronický podpis pro identifikaci a autentizaci osob, protože je to nejlevnější způsob, jak to elektronicky zařídit - jiné certifikáty vydané na základě ověření 'tváří v tvář', které by byly upraveny legislativou, občané nemají. Tím ale ohýbají naše zákony a normy,“ dodává.
...jinde možnosti zase chybí
To, co by si lidé nejčastěji chtěli vyřídit elektronicky, zatím elektronickou cestou vyřizovat nejde. Výpis z rejstříku trestů se stále většinou získává ve frontě v Praze, Brně, Plzni nebo Ostravě. Lidem však může ulevit novinka, díky níž třeba při žádosti o živnostenský list už člověk nemusí výpis donést, protože se úředník může do rejstříku podívat sám; při jednáních mimo úřady jsou však stále potřeba papírové výpisy.
Pikantní přitom je, že podle zákona má rejstřík trestů povinnost výpisy na základě elektronicky podané žádosti vydávat. Jiná legislativa mu v tom však podle mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzany Kuncové brání. „Příjemci se zobrazuje pouze jméno a příjmení držitele certifikátu (Jan Novák). Certifikát sice obsahuje také takzvaný identifikátor (MPSV, pozn. red.), nicméně k nástroji pro získání informace, které osobě právě tento identifikátor náleží, rejstřík trestů dosud nemá přístup,“ vysvětluje Kuncová.
Kromě toho by lidem pomohlo, kdyby mohli snáze získat výpisy z katastru nemovitostí a obchodního rejstříku. I tady se věci hýbou, výpisy už kromě katastrálních úřadů vydávají pošty, pobočky Hospodářské komory ČR nebo takzvané Czech Pointy na obecních úřadech. Občan sám je však zatím elektronicky získat nemůže.
| počty vydaných certifikátů | 1. čtvrtletí 2006 | 1. čtvrtletí 2007 |
| Česká pošta | 3463 | 7034 |
| První certifikační autorita | 4860 | 6901 |
| eIdentity | 17 | 80 |
| zdroj: MI | ||
Poptávka by podle Dagmar Bosákové z ministerstva informatiky byla i po možnosti žádat elektronicky o zápis firem do obchodního rejstříku. Uvažovalo se také o elektronickém žádání o občanské průkazy, ale nutnost doložit totožnost a donést doklady například o získaném vzdělání tomu zatím brání.
„Představu, že elektronický podpis bude mít každá teta v Orlických horách, už opouštějí i největší nadšenci a upouští se od ní i v Evropě,“ dodává Bosáková. Výjimku podle její kolegyně Lenky Vašákové tvoří země jako Belgie a Estonsko, kde jsou certifikáty součástí ID karet, vylepšených „občanek“. „Je ale otázka, nakolik jsou v těchto státech reálně tyto elektronické prostředky využívány,“ upozorňuje Vašáková.
Elektronické podatelny už fungují
V současnosti mají státní úřady ze zákona uloženo mít elektronickou podatelnu. Tuto povinnost splnily všechny kraje, 14 z 15 ústředních orgánů státní správy (výjimkou je ministerstvo zahraničí) a 10 z 11 dalších ústředních orgánů (podatelnu prý nepotřebuje Správa státních hmotných rezerv). U obcí ještě panují jisté nedostatky. Podle posledních údajů ministerstva informatiky mají podatelny skoro všechny obce s rozšířenou působností, asi devět z deseti obcí s pověřeným obecním úřadem a podstatně menší procento ostatních obcí.
„Chováme úžasnou úctu k mnoha malým obcím, které se do zřízení elektronických podatelen pustily. Podpora od státu totiž nebyla příliš velká,“ oceňuje digitální revoluci Dagmar Bosáková a dodává, že těsně po zavedení podatelen byla poradenská linka ministerstva velmi vytížená a přicházely i stížnosti od občanů. „Jejich počet rychle klesl, letos přišly jen asi dvě, dodává. „Myslím ale, že když na úřady přijde e-mail, i když není podepsaný, zabývají se jím také,“ připomíná Bosáková.
elektronická daňová přiznání 2004 2005 2006 2007* celkem 14869 40469 91408 53891 z příjmu fyzických osob 172 1495 3105 1367 z příjmu právnických osob 182 1243 2613 795 z nemovitostí 395 703 961 1015 DPH 9725 26965 53122 28514 * údaje za leden až duben pozn.: týká se přiznání podaných se zaručeným elektronickým podpisem zdroj: MF
Analýzy a koncepce
„Je třeba vycházet z potřeb, které lidé opravdu mají. Zaručený elektronický podpis potřebují hlavně podnikatelé a firmy,“ dodává Bosáková (viz rámeček Co je elektronický podpis). Pružná reakce na potřeby uživatelů funguje u certifikačních autorit, které jsou vystaveny konkurenci. „Tyto firmy se snaží být pro uživatele co nejvstřícnější, jedna z nich proto například uvažuje třeba o prodloužení platnosti certifikátu. Ten dosud platí vždy jen rok,“ popisuje Bosáková.
Hlavní potřebná změna se však netýká primárně občanů. „I když je to stokrát otřepaná fráze, musím ji říci znova: nejpodstatnější je, aby byl elektronický dokument zcela rovnocenný papírovému a aby mezi úřady obíhala data, a ne papíry a občané. Existují už návrhy zákonů, které to upravují,“ uzavírá.
Tyto zákony připravil ODS blízký think-tank eStat.cz, který plánuje další novinky i v oblasti elektronického podpisu a takzvané eIdentity. „Pod naší hlavičkou vzniká pracovní skupina ‚Elektronický Identifikátor Občana‘, která již v září zveřejní doporučenou strategii pro vládu České republiky v této oblasti,“ naznačil předseda eStat.cz Edvard Kožušník.
Foto: archiv
