Otázka vyrovnání
Náhrada církvím by mohla narůst na 96 miliard. Podle inflace

Částka, kterou by stát měl církvím vyplatit v připravovaném majetkovém narovnání, by se s předpokládanou inflací mohla celkově vyšplhat z 78,9 miliardy až na 96,24 miliardy korun. Uvádí to ministerstvo kultury v návrhu zákona, který byl zveřejněn na vládním webu a nyní je v připomínkovém řízení. Vyplácení peněz by podle dohody vlády s církvemi mělo být rozloženo do třiceti let.

Ministerstvo kultury se už s církvemi shodlo na tom, že částka, kterou jim dá, bude ve výši 59 miliard korun, přičemž v úvahu má být brána inflace (dvě nebo 3,5 procenta). Církve také dostanou zpět 56 procent majetku, o nějž přišly v minulém režimu.

Částku 59 miliard (postupně navýšenou o inflaci) si mezi sebou rozdělí sedmnáct církví a náboženských subjektů. Nejvíce dostane římskokatolická církev (asi 47 miliard), na druhém místě je církev československá husitská (asi tři miliardy), následuje Českobratrská církev evangelická (přes dvě miliardy). Nejméně, asi 36 milionů, dostane Náboženská společnost českých unitářů, píše se v návrhu.

Celková finanční kompenzace církvím má být vyplácena ročně, podle předpokládané míry inflace by to mělo být 2,63 miliardy až 3,21 miliardy korun, uvádí zpráva.

Církve se budou od státu odstřihávat sedmnáct let

Materiál také detailně řeší způsob majetkové odluky církví od státu. Přechodné období odstřihnutí církví od státního rozpočtu by mělo začít v roce 2013 a trvat sedmnáct let. Za tuto dobu by podle předpokladů měl stát církvím dát celkově 16,997 miliardy korun.

První tři roky bude stát na platy duchovních a církevní administrativy přispívat ze svého rozpočtu plnou částkou, tedy 1,445 miliardy ročně, od čtvrtého roku se pak částka každoročně sníží o pět procent. V posledním, sedmnáctém roce by církve na platy ještě měly dostat 433 milionů korun, pak už se podle dohodnutého návrhu musejí spolehnout samy na sebe.

Návrhem zákona chce vláda napravit majetkové křivdy na církvích během komunismu. Se způsobem vyrovnání nesouhlasí opoziční ČSSD a KSČM. Předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka je přesvědčen, že rozsah převodu majetku a výše doprovodné finanční kompenzace neodpovídá aktuálním rozpočtovým možnostem země. Původně měly výhrady také koaliční Věci veřejné.