Testy potvrdily nákazu koronavirem u dalších 27 lidí, která souvisí s ohniskem nemoci v Dole Darkov v Karviné. Řekla to Irena Martinková z Krajské hygienické stanice v Ostravě. Celkem tak v návaznosti na Důl Darkov bylo pozitivně testováno už téměř 150 lidí, zaměstnanců OKD a jejich rodinných příslušníků. Další stovky kontaktů musejí hygienici prověřit.
O víkendu se v Dole Darkov chystá další testování zhruba pro 1000 lidí. Prověří se tak všichni zaměstnanci dolu, kteří ještě nebyli testováni, řekla ve čtvrtek ředitelka KHS Pavla Svrčinová.
Testovat se začnou i příbuzní horníků, kteří měli tento týden pozitivní test na covid-19. Vzorky se odebírají až čtyři nebo pět dní po posledním kontaktu s nakaženým. "Tam je inkubační doba nejčastěji pět, šest dní, takže teprve začnou chodit na odběry. Po neděli budeme mít výsledky," řekla ředitelka. Situací v OKD se bude v pondělí zabývat krizový štáb Moravskoslezského kraje.
V karvinských dolech pracuje zhruba 8400 lidí, přímo v Dole Darkov a na něm navazující úpravně uhlí pracuje 1800 lidí. Nákaza covidem-19 se tam začala šířit minulý týden, proto tam tento týden hygienici otestovali téměř 800 lidí. Našli mezi nimi devět desítek nakažených, kteří většinou neměli žádné příznaky nemoci. Hygienici ale čekají nárůst počtu nakažených hlavně v jejich rodinách.
Další postup
"Teď rychle zjišťujeme kontakty, aby ti lidé byli doma, v karanténě, šli na vyšetření," řekla Martinková. Kolik lidí bude zapotřebí otestovat, se podle ní zatím nedá odhadnout, ale určitě to budou minimálně stovky.
Hygienici využívají chytrou karanténu a vzpomínkové mapy. "Vyhledáváme osoby, které byly v epidemiologicky významném kontaktu s nemocným či nosičem," řekla Martinková. Nosiči jsou lidé, kteří byli pozitivně testováni, ale nemají žádné příznaky nemoci.
"Voláme nejdříve nemocným a nemocný nám sdělí kontakty, o kterých ví, že s nimi byl. Zaměřujeme se na blízké, kteří jsou ve společné domácnosti, ti jsou nejdůležitější," řekla Martinková. Důležité jsou rovněž úzké kontakty z pracoviště. Při chytré karanténě se využívají údaje z mobilních telefonů či platebních karet.
"Pokud ten člověk dá souhlas s tím, že nám dá geolokační údaje, tak nám vyjede mapa, kde si můžeme ověřit, jestli na něco nezapomněl. U horníků tu mapu využíváme u jejich pohybu na povrchu. Takto můžeme vyhledat osoby, které pak kontaktujeme," uvedla Martinková.
