Kvůli pandemii koronaviru jsou v zahraničí stále tisíce Čechů, kteří se nemohou dostat domů. V souvislosti s epidemií se proto objevují úvahy, co by se stalo, kdyby některý náš občan akutně onemocněl infekční nákazou v zemi, kde není dostupná specializovaná lékařská péče. Šancí může být humanitární program MEDEVAC, který v Česku funguje už od roku 1993 a umožňuje urgentní převoz zraněných či nemocných nebo vyslání českých lékařů za pacienty do zahraničí.
Ještě v polovině března bylo v oblastech postižených koronavirem mimo ČR kolem 200 tisíc Čechů. Drtivá většina na území Evropy, přesto se i dnes nachází tisíce českých občanů také na dalších kontinentech. "Nečekejte v Africe či Asii, vyrazte co nejdříve k nám, zkuste se dostat do Evropy," radil jim například ve čtvrtečním speciálním vysílání České televize exministr zahraničí Cyril Svoboda. "Může se změnit situace a ty státy mohou kvůli koronaviru třeba na měsíce zavřít hranice," dodal.
Jenže co dělat, pokud se čeští občané v některé z rizikových oblastí koronavirem nakazí a nemají přitom šanci dostat se k adekvátní zdravotní péči? Právě v podobných situacích může pomoci zmiňovaný humanitární program MEDEVAC. V nouzových případech se obvykle k transportu pacientů používají letadla a vrtulníky Armády ČR. Z poslední doby lze připomenout případy, kdy tato letadla repatriovala do vlasti zraněné vojáky z misí v Afghánistánu a Pobaltí, civilisty zraněné při kyjevském Majdanu anebo necelou třicítku turistů zraněných při havárii autobusu v Chorvatsku v červnu 2012.
Pro případ přepravy pacientů nakažených nebezpečnou infekční chorobou ze zahraničí lze po úpravě interiéru využít nejen čtyři vojenské letouny CASA C-295M, ale také oba letouny Airbus A319CJ, které spadají do takzvané vládní letky. Oba airbusy pořídila česká armáda v roce 2007, přičemž jeden z letounů již tuto úpravu obsahoval a druhý jí byl dovybaven v roce 2016. Samotnou konverzi vnitřního uspořádání airbusu na verzi MEDEVAC zvládne personál armády vlastními silami i za pět hodin.
Ošetření jako na JIP
Každý z airbusů nebo letounů CASA může vézt až dvě transportní jednotky pro pacienty (PTU) vyráběné německou společností Lufthansa Technik. Ty obsahují nezbytné lékařské vybavení umožňující přepravu těžce nemocných ve stejných podmínkách, jaké jsou na standardních jednotkách intenzivní péče. Jednotky PTU nicméně slouží již od roku 2007 a jsou zastaralé. Mnohem spolehlivější je provozování nových jednotek PTU NG, které jsou nejenom modernější a komfortnější, ale zejména plně odpovídají požadavkům evropské agentury pro bezpečnost letectví EASA na obsluhu a bezpečnost leteckého provozu.
Při dopravě pacientů s vysoce nakažlivými chorobami typu ebola, SARS, MERS nebo i novým koronavirem COVID-19 je navíc nezbytné použít speciální transportní a izolační biovaky. Armáda ČR doposud biovaky používala při transportu pacientů vrtulníky. Je otázkou, zda by nebylo možné při transportu na delší vzdálenosti armádními letouny s nainstalovaným systémem MEDEVAC tyto biovaky kombinovat s jednotkami PTU, tak jak to běžně praktikují v jiných armádách, což je nezbytné jak pro ochranu personálu, tak pro zabezpečení letounu samotného.
V případě potřeby by tedy česká armáda mohla vypravit například vybavený letoun Airbus A319, který ze zahraničí může přepravit až čtyři infikované pacienty (pro dva těžké případy může mít připraveny PTU s biovaky, pro další dva pacienty lehátka s biovaky) a dopravit je na české letiště. Zde se pacienti přeloží na jiný přepravní prostředek, který je bezodkladně transportuje do konkrétní nemocnice.
V případě nedostatečné kapacity civilních zdravotnických zařízení je k hospitalizaci pacientů s těžkým průběhem onemocnění koronavirem připraveno také specializované vojenské Centrum biologické ochrany v Těchoníně. Podle armádního mluvčího Jana Pejška je v areálu této nemocnice k dispozici 30 lůžek pro akutní pacienty, nicméně v karanténě zde může být až sto lidí.
