Nárůst počtu zubařů ke zlepšení péče nestačí

Nedostupnost stomatologické péče nevyřeší pouze nárůst počtu absolventů zubního lékařství, domnívají se odborníci 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. K nedostupnosti péče například pro malé děti podle nich vedly zatím zejména změny v systému, kdy se zubaři stali ze státních lékařů podnikateli. Počet lékařů poklesne výrazně až v příštích letech.

Podle proděkanky pro stomatologii a zubní lékařství fakulty Jany Duškové je zatím Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi na optimálním počtu zubních lékařů. Uvedla, že v Česku připadá na jednoho lékaře asi 1550 obyvatel, podobná situace je například ve Francii. Hůře je na tom třeba Rakousko, kde je 2400 obyvatel na jednoho lékaře, lépe naopak Německo, kde ošetřuje jeden lékař v průměru kolem 1200 pacientů. Podle Duškové už se tam ale projevuje jejich přemíra.

Dušková tvrdí, že situace v počtu stomatologů je lepší než na začátku 90.let, kdy připadalo na jednoho asi 1900 obyvatel, přesto se projevuje nedostupnost péče. "V té době jsme byli všichni zaměstnanci ministerstva zdravotnictví, v současnosti je státních zubařů jen zanedbatelný zlomek. Ostatní jsou podnikatelé, a to znamená jiné spektrum výkonů i nasazení," vysvětluje. Lékaři tak prý ošetřují jen tolik pacientů, aby si zajistili přiměřený zisk. Důkazem, že počet nemusí být rozhodující, je podle ní například Praha, kde má jedna ordinace registrovanou průměrně přes tisícovku pacientů, přesto se uživí a někteří lidé začínají mít s dostupnosti péče problém.

Situace se podle ní výrazně zhorší, až skutečně poklesne počet lékařů, kritickou situaci předpokládá kolem roku 2015, kdy své praxe omezí nebo zcela uzavřou starší lékaři. Školy se prý na situaci připravují, fakulta plánuje zvýšit po rekonstrukci od příštího roku kapacity, některé další školy podle Duškové už tak učinily.

Zároveň ale varuje před tím, aby se problém řešil pouze výrazným navyšováním počtu studentů, které by podle ní mohlo vést ke snížení kvality absolventů. Problém je podle ní komplexní a vyžaduje zásah do struktury a legislativy, k němuž chybí politická vůle. Na nedostupnost péče tak zřejmě doplatí nejvíce například dětští pacienti nebo nemocní lidé, kteří jsou mimo zájem lékařů.

Na 1.lékařské fakultě ročně ukončí studium přibližně 30 stomatologů, což je asi polovina přijatých. Studium se nedávno změnilo, od roku 2004 studují posluchači obor zubní lékařství, po absolvování budou mít titul MDDr. (medicinae dentium doctor).

Změnou je také větší důraz na praxi, která činí více než 50 procent studia. Absolventi už nebudou muset projít po studiu další praxí a budou si moci hned druhý den po státních zkouškách otevřít svoji vlastní ordinaci.

Na 1. lékařskou fakultu bylo letos v prvním kole přijato asi 880 uchazečů, z toho více než 300 bez přijímacích zkoušek. Nejvíce (přes 600) jich bude studovat všeobecné lékařství. Počet se v posledních letech příliš nemění, mírně ubývá studentů všeobecného lékařství, zvyšovat by se měl zřejmě jen počet adeptů na zubní lékařství. Toto studium patří mezi nejnákladnější, dráže vyjdou pouze umělecké obory. Podle děkana fakulty Tomáše Zimy dostává škola na jednoho studenta ročně asi 130 tisíc korun, vydá však asi 200 tisíc, část studia tak hradí například z vědeckých úspěchů.

Ilustrační foto: Jan Schejbal