Budou mít občané Česka možnost rozhodovat o zásadních otázkách státu sami? Ani nejnovější pokus s největší pravděpodobností nevyjde. Předloha z dílny vicepremiérky Karolíny Peake (VV) totiž naráží na odpor jak v opoziční ČSSD, tak u občanských demokratů.
Anketa:
Chtěli byste rozhodovat o důležitých věcech v celonárodním referendu?
- Rozhodně ano. 33%
- Rozhodně ne. 33%
- Nemám na to názor. 33%
Jde přitom o změnu ústavy, kterou si koalice dala do programového prohlášení a ve středu ji má projednat vláda. Zákon počítá s tím, že by plebiscit mohl iniciovat každý občan, který by pod petici získal nejméně 250 tisíc podpisů, a iniciátorem by rovněž mohla být vláda. Rozhodnutí by bylo platné a závazné v případě, že by se hlasování zúčastnilo nejméně 35 procent lidí.
"Zákon o obecném referendu pro ODS není něco, čím bychom byli nadšeni. Uvidíme, jak rozhodne vláda," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ předseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS). K námitce Věcí veřejných, že jde o součást programového prohlášení vlády, poznamenal, že se v dokumentu pouze píše, že vláda "zpracuje" příslušný návrh novely ústavy.
ČSSD vadí podmínka souhlasu vlády
Sociální demokraté zase odmítají nedůslednost předkládaného zákona. Podle návrhu totiž musí s předmětem plebiscitu nejdřív souhlasit vláda a následně sněmovna. "Pro nás je to nepřijatelné. Tohle by znamenalo, že se referendum bude konat, jenom když bude chtít vláda," reagoval pro TÝDEN.CZ šéf poslanců sociální demokracie Jeroným Tejc.
Jeho strana se proto bude snažit prosadit pozměňovací návrh, podle něhož by se referendum, pokud by jeho otázka byla v souladu s ústavou a dalšími zákonnými požadavky, muselo konat i bez souhlasu vlády či parlamentu. V takovém případě by ale odmítavé stanovisko ODS bylo prakticky stoprocentní. Sněmovna nedávno podobný návrh ČSSD zamítla.
Ústava v současnosti konání všelidového hlasování připouští s tím, že však musí být schválen příslušný ústavní zákon. K jeho prosazení je třeba tří pětin poslanců a senátorů, což bez podpory sociálních a občanských demokratů není možné.
Předkládací zpráva zdůvodňuje zachování zákonodárné iniciativy parlamentu mimo jiné tím, že "přímá demokracie, v podobě referenda, by měla být formou výjimečnou, doplňkovou k zastupitelské demokracii".
V referendu by lidé rozhodovali o zásadních otázkách
Podle návrhu Peake by se referendum mohlo konat o zásadních otázkách vnitřní nebo zahraniční politiky státu, mezi něž patří například rozhodování o mezinárodních smlouvách, které mají za následek přechod části svrchovaných pravomocí státu na mezinárodní organizace nebo instituce.
Předloha naopak zakazuje plebiscit mimo jiné o podstatných náležitostí demokratického právního státu, o ustavování osob do funkcí a o jejich odvolávání, o zásazích do platebních povinností ke státnímu rozpočtu, tedy například k daním, či k bezpečnostním otázkám státu.
Náklady rozpočtu na konání referenda lze podle předkládací zprávy odvodit z mimořádného všelidového hlasování v roce 2003 o přistoupení Česka k Evropské unii. Za něj stát zaplatil zhruba 402 milionů korun.