Návrh rozpočtu je zatížen riziky na příjmové i výdajové straně, uvedla Schillerová

Domácí
25. 10. 2022 15:00
Poslankyně a bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Poslankyně a bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Návrh státního rozpočtu na příští rok je zatížen riziky jak na příjmové, tak na výdajové straně. Novinářům to v úterý před začátkem schůze Sněmovny řekla předsedkyně opozičního klubu ANO Alena Schillerová. Vláda podle ní počítá s příjmy ve výši 150 miliard korun, jež nejsou legislativně podloženy.

Debatu o návrhu rozpočtu zahájí poslanci ve středu. V prvním čtení Sněmovna schvaluje základní ukazatele rozpočtu, tedy zejména výši příjmů, výdajů a schodku. Příjmy mají činit podle vládního návrhu 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Schodek má být nižší než letos o 80 miliard korun.

Schillerová upozornila, že rozpočet počítá s příjmy 85 miliard korun z daně z mimořádných zisků, 50 miliard korun z modernizačního fondu a 15 miliard ze speciálního příspěvku na základě evropské legislativy. Tyto příjmy ale podle bývalé šéfky státní pokladny zatím nejsou podloženy legislativou.

K výdajové straně poznamenala, že v návrhu kabinet Spolu a Pirátů se STAN počítá se 100 miliardami na zastropování cen energií, přičemž dříve hovořil o 130 miliardách. Zároveň podle ANO chybí 30 miliard v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).

Podle bývalého ministra dopravy a průmyslu a obchodu Karla Havlíčka jde o trik, neboť se výpadek peněz bude řešit vypsáním dluhopisů či půjčkou u Evropské investiční banky. Závazek se tak přenese přímo na ministerstvo dopravy, které bude mít pro další roky méně peněz jen proto, aby vláda mohla v rozpočtu na příští rok vykázat nižší schodek.

Zástupci opozičního hnutí také kritizovali zmatky ohledně daně z mimořádných zisků. Její zavedení chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připojit k novele, která mimo jiné zvyšuje limity pro povinnou registraci k plátcovství daně z přidané hodnoty a pro využití paušální daně. Příjmy z mimořádné daně mají pokrýt náklady, které státu vzniknou zastropováním cen energií. Ke Stanjurově úpravě podali pozměňovací návrh koaliční Piráti. Chtějí snížit sazbu daně ze 60 na 40 procent a také limit, od kterého se má daň vztahovat na banky. Požadují navíc, aby daň platila už pro letošní rok.

Autor: ČTK Foto: ČTK , Kamaryt Michal

Další čtení

Forman měl silný vliv na začátek mé kariéry, uvedl Douglas ve Varech

Domácí
5. 7. 2025

Výpadek proudu postihl milion odběrných míst, způsobil ho spadlý kabel

Domácí
4. 7. 2025
ilustrační foto

Analytici: Evropa potřebuje inteligentní sítě. Zvýší bezpečnost, sníží cenu

Domácí
4. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ