Bývalá ministryně
Návrh rozpočtu je zatížen riziky na příjmové i výdajové straně, uvedla Schillerová

Návrh státního rozpočtu na příští rok je zatížen riziky jak na příjmové, tak na výdajové straně. Novinářům to v úterý před začátkem schůze Sněmovny řekla předsedkyně opozičního klubu ANO Alena Schillerová. Vláda podle ní počítá s příjmy ve výši 150 miliard korun, jež nejsou legislativně podloženy.

Debatu o návrhu rozpočtu zahájí poslanci ve středu. V prvním čtení Sněmovna schvaluje základní ukazatele rozpočtu, tedy zejména výši příjmů, výdajů a schodku. Příjmy mají činit podle vládního návrhu 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Schodek má být nižší než letos o 80 miliard korun.

Schillerová upozornila, že rozpočet počítá s příjmy 85 miliard korun z daně z mimořádných zisků, 50 miliard korun z modernizačního fondu a 15 miliard ze speciálního příspěvku na základě evropské legislativy. Tyto příjmy ale podle bývalé šéfky státní pokladny zatím nejsou podloženy legislativou.

K výdajové straně poznamenala, že v návrhu kabinet Spolu a Pirátů se STAN počítá se 100 miliardami na zastropování cen energií, přičemž dříve hovořil o 130 miliardách. Zároveň podle ANO chybí 30 miliard v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).

Podle bývalého ministra dopravy a průmyslu a obchodu Karla Havlíčka jde o trik, neboť se výpadek peněz bude řešit vypsáním dluhopisů či půjčkou u Evropské investiční banky. Závazek se tak přenese přímo na ministerstvo dopravy, které bude mít pro další roky méně peněz jen proto, aby vláda mohla v rozpočtu na příští rok vykázat nižší schodek.

Zástupci opozičního hnutí také kritizovali zmatky ohledně daně z mimořádných zisků. Její zavedení chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připojit k novele, která mimo jiné zvyšuje limity pro povinnou registraci k plátcovství daně z přidané hodnoty a pro využití paušální daně. Příjmy z mimořádné daně mají pokrýt náklady, které státu vzniknou zastropováním cen energií. Ke Stanjurově úpravě podali pozměňovací návrh koaliční Piráti. Chtějí snížit sazbu daně ze 60 na 40 procent a také limit, od kterého se má daň vztahovat na banky. Požadují navíc, aby daň platila už pro letošní rok.