Do systému sociálního bydlení by se nově mohly zapojit i úřady práce. Posuzovaly by bytovou nouzi a nárok na sociální byt u lidí, o které by se pak případně postaral stát. Zajistily by také sociální práci s nájemníky státních sociálních bytů, které by spravoval a přiděloval Státní fond rozvoje bydlení (SFRB). Obce by sociální byty měly jen dobrovolně, dostaly by na ně peníze od státu. Vyplývá to z posledního návrhu zákona o sociálním bydlení. Norma by měla platit od ledna 2018.
Vláda ve svém programu a koaliční dohodě uvedla, že připraví a prosadí zákon o sociálním bydlení. Původně měl platit už teď od ledna. Kvůli neshodám koaličních politiků se ale přípravy protáhly. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) označil zákon za jednu z deseti priorit svého kabinetu do podzimních voleb. Panují obavy z toho, že se předloha nestihne přijmout.
Podle původního plánu měly sociální bydlení zajišťovat obce. Zvažovalo se stanovení povinného podílu sociálních bytů v obecním bytovém fondu. Existovat měly tři typy sociálního bydlení - krizové bydlení pro případ nouze, jednodušší sociální byty se sociální prací a dostupné byty. Záměry narazily na odpor. Podle předvánoční verze zákona měl sociální bydlení místo radnic zajišťovat nový úřad, který by spadal pod ministerstvo práce. Obce měly mít sociální byty dobrovolně. Zástupci koalice se v polovině ledna shodli na tom, že nový úřad nevznikne a sociální bydlení by měl mít na starosti Státní fond rozvoje bydlení pod ministerstvem pro místní rozvoj. Do systému by mělo ročně plynout několik miliard korun.
Podle poslední verze zákona by sociální bydlení bylo pro obce dobrovolné. Pokud by se zapojily, měly by vypracovat plán s tím, kolik sociálních bytů a pro koho budou potřebovat. Plán by byl podmínkou pro přidělení dotací na investice, provoz a sociální práci. Obec by pak zřídila svůj fond sociálního bydlení. V něm by měla byty vlastní i od soukromníků, kteří by uspěli ve výběrovém řízení. Radnice by potřebným bydlení poskytly do dvou let od podání žádosti.
Pokud by se obce do systému nezapojily, zajišťoval by sociální bydlení Státní fond rozvoje bydlení. Peníze od státu by použil na výstavbu či pořízení bytů, opravy i nákup pozemků. Správu státních sociálních bytů by SFRB mohl předat i obci či soukromníkovi, vyhlásil by na to výběrové řízení. Potřebným by měl byt zajistit do tří let.
Na sociální byt by dosáhly osoby v bytové nouzi. Toto postavení by radnice či úřad práce přiznaly lidem, kteří za přiměřený byt platí i s dávkou na bydlení přes 40 procent příjmu a po uhrazení nákladů jim nezůstane ani 1,6násobek životního minima. To nyní pro jednotlivce činí 3410 korun, pro další dospělé a děti v rodině je nižší. Osobou v bytové nouzi by byli i ti, kteří přes půl roku žijí v azylových domech, ústavech či noclehárnách. Pomoc by dostali také lidé, kteří bydlí v nevyhovujících podmínkách a na ubytovnách. Bez odkladů by ji měli získat senioři, postižení, samoživitelky a samoživitelé s dětmi či oběti domácího násilí.
Rozhodnutí o bytové nouzi by měly radnice či úřady práce u většiny případů po dvou letech přezkoumat. S nájemníky sociálních bytů úředníci sepíšou plán kroků ke zlepšení. Pokud ho lidé nebudou plnit, mohou o pomoc přijít. Sociální byt by také nemuseli dostat ti, kteří obci dluží a nesnaží se dluhy vyrovnat.
Od ledna 2020 by se měla změnit pravidla na vyplácení příspěvku na bydlení. Ministerstvo práce už dřív plánovalo místo nynějších dvou dávek - příspěvku a doplatku - jen jednu dávku. Do ubytoven by se příspěvek měl vydávat jen do konce roku 2022. Pokud by lidé z ubytoven nabídku sociálního bydlení odmítli, o dávku by přišli.
Zástupci organizací pro osoby v tísni se obávají toho, že se zákon nestihne přijmout. K normě mají odborníci i aktivisté výhrady. Podle nich je například tříletá či dvouletá lhůta pro přidělení bytu příliš dlouhá, navrhují zkrácení na půl roku.
