Sněmovna po bouřlivých rozepřích mezi vládní koalicí a opozicí nakonec nepřijala žádné usnesení, jehož by se kabinet musel držet při jednání o umístění americké radarové základny v Česku. Zároveň o radaru začali jednat i čeští a američtí experti
Poslanci ČSSD a KSČM sice prosadili některé dílčí návrhy, například aby vláda předložila sněmovně smlouvy ohledně základny ještě před jejich podepsáním, ale zástupci vládních stran v závěrečném hlasování přijetí takových požadavků zabránili. Pomohl jim hlas bývalého poslance ČSSD Miloše Melčáka.
Levici se nepodařilo ani v dílčím hlasování prosadit návrh, který by předjímal vypsání referenda o vzniku základny v Česku. Vláda by měla podle sociálních demokratů při jednáních s USA vycházet z toho, že podle požadavku převážné části veřejnosti má být "výsledek těchto jednání předložen k rozhodnutí občanům České republiky v referendu".
Zástupci ČSSD a KSČM to označili za hlavní a klíčový požadavek a obvinili vládní koalici z pohrdání voliči. Na protest pak odmítli návrhy místopředsedy Strany zelených Ondřeje Lišky, které se až na část o referendu shodovaly s požadavky ČSSD. Podle těchto návrhů by jednání o základně jako součásti protiraketové obrany muselo být v souladu se závazky ČR v NATO a EU. Stejně dopadl i požadavek, aby případné reakce na bezpečnostní hrozby byly vytvářeny na aliančním základě.
„ČSSD se rozhodla, že i když 95 procent toho usnesení souhlasí, nebude pro něj kvůli jedinému bodu hlasovat. Zvolila typickou opoziční strategii „všechno nebo nic“. Já si myslím, že je to promarněná šance, ale minimálně se ukázalo, že pokud zvolíme věcný tón, můžeme dosáhnout alespoň dílčí shody mezi opozicí a vládou,“ komentuje postoj opozičních stran Liška.
Vicepremiér Alexandr Vondra (ODS) uvedl, že Liškův návrh odrážel míru možné shody mezi stranami vládní koalice a ČSSD, které se však v otázce referenda nikdy nedohodnou. "Vládní koalice nebude této věci chtít využívat k populistickým hrátkám. My nechceme, aby se politici zbavovali odpovědnosti," uvedl Vondra. "Nehrajme tady tuto hru na téma referendum, protože to je pouze divadlo pro veřejnost," přidal se ministr Cyril Svoboda (KDU-ČSL) s připomenutím, že sněmovna v nynějším složení nemůže zákon o referendu schválit. Místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) poté obvinil ministra z politického cynismu.
Nelibost Vondry vyvolalo přijetí dílčího návrhu komunistů, podle nichž nebyl v souladu s ústavou nedávný pobyt amerických vojenských expertů v Česku. Ti kvůli základně prováděli ve vojenském újezdu Brdy měření. Jejich působení totiž podle komunistů neschválil parlament. Sněmovna proto měla vládu "důrazně požádat", aby od takovéto praxe "okamžitě upustila".
Vládní koalice při přijímání těchto návrhů doplatila na nedostatek svých poslanců, v úvodu jednání chyběli Melčák a další bývalý poslanec ČSSD Michal Pohanka. Liška novinářům řekl, že koalice tato hlasování prohrála kvůli problémům s takzvaným vypárováním chybějících vládních poslanců. Jejich nepřítomnost opozice vyvážila teprve v konečných hlasováních, kdy vládní tábor dosáhl těsné většiny.
Nynější debata sněmovny o základně vyvrcholila v den, kdy na ministerstvu obrany začala oficiální jednání s USA o možném umístění části protiraketového systému na českém území. Liška v této souvislosti uvedl, že zelení o svém postoji k tomuto projektu definitivně rozhodnou až podle výsledků vyjednávání. "A pakliže to nebude odpovídat našim podmínkám, tak to nepřijmeme," uvedl.
Čeští a američtí vyjednavači ve čtvrtek debatovali o návrhu smlouvy, která má upravit legislativní postavení amerického protiraketového radaru v Česku a jeho obsluhy. Obě strany si na ministerstvu obrany vyjasňovaly pozice, zkoumaly příslušné české zákony a právní aspekty vybudování radaru.
"Společně jsme procházeli navržený text smlouvy," řekl první náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar. Prvního kola rozhovorů se účastní za českou diplomacii. Nadále se počítá s tím, že by obsluha radaru neměla převýšit 200 osob, z čehož má být 120 amerických vojáků, zbytek civilisté.
Dohoda navržená Američany by byla doplňkem smlouvy mezi členskými státy NATO SOFA, která upravuje právní postavení cizích ozbrojených sil. Radar by měl být součástí českého právního řádu s ohledem na mezinárodní smlouvy, dodal náměstek.
Podle dřívějšího vyjádření armády by dvoustranná smlouva byla doplňkem takzvané dohody NATO SOFA, která je v Česku aplikována již několik let. Tato smlouva upravuje mezi členskými státy NATO právní postavení jejich ozbrojených sil. Je již také součástí českého právního řádu. Je do něj začleněna zákonem o pobytu ozbrojených sil z roku 1999.
Podle mluvčího ministerstva obrany Andreje Čírtka je jedním z cílů jednání vyjasnit nepřesnosti, které mohou vzniknout při překladu právních termínů z angličtiny do češtiny a opačně. "Dnešní jednání se týká definování právních termínů," upřesnil.
Americkou delegaci vede zvláštní emisar ministerstva zahraničních věcí pro politické a vojenské záležitosti Robert Loftis, v čele české strany je ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Ivan Dvořák.
Experti podle Pojara neřeší, zda má být radar součástí systému NATO. "My to podporujeme. Ale o tom dnes nejednáme," řekl Pojar. Dodal, že o tom nebudou rozhodovat Praha a Washington. To musí být podle něj vyjednáno se členy aliance.
Pojar připomněl, že další kolo jednání bude 22. května na ministerstvu zahraničí. Podle něj se bude řešit druhá smlouva, která má být hlavním dokumentem pro umístění radaru v Česku. Dohoda o právním postavení vojenské základny i druhá hlavní dohoda budou mít prezidentský charakter, což znamená, že budou podléhat souhlasu prezidenta.
Foto: Robert Zlatohlávek
Ilustrace: Jana Kubátová
