Přijetí 34 žáků do třídy ve středních školách by mohlo vést ke snížení kvality výuky. Takovému naplnění tříd mohou bránit rovněž prostorové možnosti školních budov. Školy proto nemusí kapacitu tříd navýšit ani v případě, že je k tomu vyzve jejich zřizovatel. Vyplývá to z vyjádření, která ČTK poskytli předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová a předseda Unie školských asociací ČR - CZESHA Jiří Zajíček v reakci na záměr státu řešit nedostatek kapacit středních škol plným využíváním maximální kapacity tříd. Plán na navyšování kapacit dnes v souvislosti se silným populačním ročníkem uchazečů o studium představili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
V některých regionech jsou letos podle mnohých odborníků na vzdělávání problémy s kapacitou míst na oblíbených oborech. Situaci by podle premiéra a ministra pomohlo řešit plné využívání maximální kapacity tříd. Podle legislativy může být ve třídě střední školy nejvýše 30 žáků a zřizovatel může povolit výjimku navýšení o další čtyři za předpokladu, že to není na újmu kvalitě vzdělávání a jsou splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví. Některé kraje, jako například Liberecký, podle Beka už navýšení kapacit tříd nařídily.
Podle Schejbalové ale školy nemusí kapacitu tříd navýšit, přestože je k tomu zřizovatel, tedy v případě středních škol kraj, vyzve. Pokud by se nyní některý z ředitelů rozhodl nabrat do jedné třídy 34 žáků, mohl by podle předsedkyně asociace a ředitelky pražského Gymnázia Nad Štolou přijímat žáky, kteří v prvním kole přijímacích zkoušek neuspěli a odvolali se proti rozhodnutí o nepřijetí. Zajíček doplnil, že by bylo možné i konání dalších kol přijímacích zkoušek.
Vyučování 34 studentů ve třídě by podle Schejbalové ohrožovalo kvalitu výuky. V takovém počtu podle ní nelze s dětmi pracovat individuálně či zadávat skupinové práce. Problémem pro přijetí vyššího počtu dětí mohou podle Zajíčka být i prostorové možnosti budov. Do některých tříd nelze umístit víc lavic, nesnáze by mohly vznikat i s množstvím potřebné techniky například pro výuku informatiky a jazyků.
Komplikací by mohlo být také to, pokud by se některý ze starších žáků musel přesunout do plně naplněné nižší třídy. "Takové dítě, které na škole studuje dva nebo tři roky a pak musí ze zdravotních důvodů studium přerušit, by do nižší třídy nebylo možné zařadit a žák by musel ze školy odejít. Takových případů by pravděpodobně nebylo moc, ale mohou nastat," míní Zajíček.
Zástupci školských organizací se zároveň shodli na tom, že kvůli vysokému počtu uchazečů je letos potřeba přijmout vyšší počty budoucích prváků. Ředitelé škol, které k tomu mají podmínky, to podle nich také už dělají. Mnozí berou 32 dětí do třídy, přestože dříve brali dětí méně, řekli.
Dodali, že školy v těchto dnech pokračují v přijímání uchazečů, které odmítly v prvním kole přijímacího řízení a pro které nyní mají volné místo, protože úspěšnější adept ke studiu se rozhodl nastoupit na jinou školu. Problémy s přetlakem zájemců o středoškolské vzdělání jsou tak podle nich způsobeny podobou zápisu ke studiu a formou přijímacího řízení na středoškolské obory s maturitou.
