Navzdory hladu mají Romové i deset dětí, Češi jediné

S ostravskou romskou rodinu Kroščenů se publicista časopisu TÝDEN potkává každoročně. A co návštěva, to nová překvapení. Dvaačtyřicetiletá Simona je po jedenácté těhotná a mimina čekají i její dvě dcery. Další dcera již porodila.

První vstává v ostravském romském ghettu v Hrušově jedenáctiletá Kristýna. A s ní i rodiče. "Brrr, to je zima," povzdechne si matka Simona při pohledu z kuchyňského okna, za kterým řádí sněhová metelice. Pořádná zima je i v kuchyni, v níž se netopí, celý byt vyhřívá jediný přímotop v obýváku. Reportér TÝDNE přichází bez ohlášení. Něco je navlas stejné i po roce, opět ale přibyla nová životní dramata. Očekáváme, že v lednici ani ve špajzu zase nebude ani kousek jídla. "Nemáme nic, vůbec nic," otvírá chladničku šedesátiletý Milan Kroščen. A jeho o osmnáct let mladší partnerka Simona spustí starou známou litanii: "Děcka nemají co jíst. Prosím, kupte jim něco k snídani."

Kroščenovi mají deset dětí, loni jsem je tu našel všechny, navíc v bytě žil ještě druh nejstarší Simony a jejich dvouměsíční Erik. Tentokrát nelze přehlédnout, že pod noční košilí se paní Simoně vydouvá břicho ve vyšším stadiu těhotenství. "No jo, nějak se to stalo. Narodí se mi to v dubnu," pokrčí rameny desetinásobná matka. Jedenáctého porodu se ale vůbec nebojí. "Nemám problém, porodím a ráno jdu domů na revers."

V rodině Kroščenů přibývá dítě za dítětem, tahle spontánní plodnost ovšem českým matkám dávno schází, i když před sto lety nebyla rodina s deseti dětmi ničím výjimečným. "Hlavním úkolem člověka je opatřit si živobytí a rozmnožit se. V okamžiku, kdy populace na tyto cíle rezignuje, tak je konec," uvažuje v jednom internetovém komentáři psycholog Jeroným Klimeš. Když porodnost klesne pod nezbytně nutné dvě děti (průměrný počet dětí na českou ženu z majoritní většiny činí 1,4), spěje národ nezadržitelně k zániku. Na vině je všeobecný evropský blahobyt čili skutečnost, že drtivá většina populace přestala trpět hlady. U Kroščenů v Ostravě-Hrušově je ale hlad každodenní realitou.

*Proč se navzdory hladu a bídě rodí v romských rodinách tolik dětí?

*Jak k tomu přispívá český stát a jeho sociální systém? Je to ale skutečně štědrý systém, jak se říká? Proč ho tedy ve velkém nevyužívá i majoritní většina?

*Na Slovensku už vysoká romská porodnost způsobila, že v některých obcích mají Romové většinu a i samospráva obce je romská. Kdy se romského starosty dočká i některá česká vesnice nebo městská čtvrť?

*Co vše se změnilo v romské rodině Kroščenů od naší poslední návštěvy v únoru 2014?

Celý text reportáže z romského ghetta v Ostravě najdete v novém čísle časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 16. února 2015.