10 let v NATO: Zemanovi díky, či navzdory?

Ve čtvrtek uběhlo přesně deset let od vstupu Česka do NATO. Kdo jen trochu sleduje média (a současně léty trochu ztrácí paměť), musí mít za to, že nás do aliance pomalými krůčky dovedl za ruku Miloš Zeman.

Bývalý předseda ČSSD je zván do prestižních televizních diskusí na toto téma, vzpomíná v novinách i aktuálních telemostech, promlouvá na konferencích. Ano, Zeman byl premiérem ve chvíli, kdy se země oficiálně stala členem NATO.

Ovšem každému, co jeho jest. Proto budiž jasně řečeno, že na Zemana tato role spíše shodou náhod spadla. Jeho osobní cesta do NATO byla totiž mnohem komplikovanější, než se dnes zdá.

Po celá 90. léta byl postoj ČSSD, vesměs již pod předsedou Zemanem, v této věci rozporuplný. Velmi se podobal názorům na privatizaci "rodinného stříbra" či česko-německou deklaraci. Strana sice neříkala vstupu do NATO přímo NE, velmi se ale bránila nechat se dotlačit k jasnějšímu slovu. Základem její zahraničně-politické doktríny byla v každém případě spolupráce v rámci OBSE. Proč? V levicové části voličstva bylo NATO krajně nepopulární.

ČTĚTE TAKÉ: Spokojenost se členstvím v NATO je nejvyšší od vstupu

Vůbec poprvé Zemanova strana oficiálně připustila vstup do Aliance až na své programové konferenci v lednu 1996. Ale přísně ho podmínila konáním referenda na toto téma. Pomiňme legitimní otázku, zda má o členství země ve vojenských blocích rozhodovat plebiscit. Z pragmatického pohledu ale tehdy trvání na referendu znamenalo prakticky NATO odepsat. Podpora vstupu v průzkumech byla totiž nevalná a před případným referendem by komunisté a republikáni rozpoutali hotové peklo.

V tomto zákopu vydržel Zeman až do roku 1998. A když už bylo schvalovací referendum politicky neudržitelné, vyrukoval dokonce s myšlenkou referenda následného, vyhlášeného až po vstupu do Aliance. Když i to padlo, navrhoval prodloužení termínu pro projednání této otázky a nakonec v dubnu 1998 žádal alespoň to, aby o vstupu do NATO rozhodl až další, volbami obměněný parlament. Kvůli tomuto kličkování si Zeman, tehdy předseda sněmovny, vysloužil ostrou roztržku s proaliančně naladěným prezidentem Havlem.

ČTĚTE TAKÉ: Šedivý: Vojáci se naučili po deseti letech v NATO myslet

Už o necelý rok později, v den vstupu Česka do NATO, ale premiér Zeman pyšně házel lidu bonmoty: „Členství republiky v Alianci je nutné, neboť zabrání zahraničním turistům, aby do země přijížděli v tancích, a nikoli v autobusech." Nedlouho předtím se ale ještě Zemanův zahraničně-politický expert Jan Kavan při návštěvě šéfa NATO Javiera Solany ptal, jak se dá z Aliance vystoupit...

Pozoruhodný vývoj Miloše Zemana ani poté neustrnul. Ještě v době vojenského úderu aliančních sil v Jugoslávii v roce 1999 sice kličkoval, po americkém 11. září 2001 ale už přímo horoval pro tvrdý úder a nabízel k němu české jednotky. A dnes v salónních debatách dokonce navrhuje, aby se členem NATO stal výbušný Izrael.

To už je ovšem jiná pohádka. O Zemanovi, válečnickém jestřábovi z vysočinských hvozdů.

Foto: ČTK