Několik měsíců se spekulovalo, že by se to mohlo stát. A ono se stalo. Policie požádala sněmovnu o vydání Andreje Babiše a jeho pravé ruky Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání. Šéf ANO má být podle žádosti kriminalistů hlavou organizovaného podvodu jedenáctky lidí včetně jeho nejbližších v kauze padesátimilionové evropské dotace na Čapí hnízdo. "Čapák" a vše, co s ním souvisí, se tedy rázem staly středobodem předvolební kampaně a především povolebního vyjednávání.
Pro Andreje Babiše je to situace po všech stránkách nepříjemná. Ale nikoli jenom pro něho. Svým způsobem mohou na kauze tratit i jeho nejzavilejší političtí soupeři. A především všichni obyvatelé Česka. Z několika důvodů. Pojďme si je probrat.
Nejprve k podstatě věci. To, že způsob získání dotace na Čapí hnízdo "smrdí", je zjevné už několik let. Minimálně od chvíle, kdy se Babiš vrhl do politiky a všechny jeho minulé aktivity se ocitly pod drobnohledem, kterému by se jako "pouhý" šéf Agrofertu nejspíše vyhnul. Nebyla to ovšem "pomsta matrixu". Všude ve světě je přirozené, že na toho, kdo je "nahoře", je upřena mnohem větší pozornost. Andrej Babiš si navíc při vysvětlování dotace a svého vztahu k Čapímu hnízdu počínal jako slon v porcelánu a prokazatelně lhal. Ještě v říjnu 2013 tvrdil, že s ním nemá "nic společného", neví, "komu to patří", a že "šlo o nějaké advokáty". Když se o dva roky později na farmě sám prořekl, že to je "nejlepší projekt, co kdy vymyslel", další pátrání na sebe přivolal sám. V březnu 2016 následovalo přiznání, že o Čapím hnízdě do té doby lhal, protože vlastníky farmy prý byly jeho "dvě dospělé děti a bratr mé partnerky". Prý chtěli podnikat, tak jim poskytl jednu z firem v rámci Agrofertu - přikryl je anonymními akciemi.
Jeho blízcí pak získali dotaci, a když po pěti letech zjistili, že jim podnikání nejde, vše vrátili do náruče Agrofertu.
V dnešní policejní žádosti o vydání ke stíhání v podstatě není nic jiného než to, co tehdy Babiš řekl ve sněmovně. Jen s vyjmenováním konkrétních jedenácti lidí a tezí, že šlo o vědomý podvod, který organizoval on sám.
Parafrázujme Miloše Zemana: když něco vypadá jako čáp, klape zobákem jako čáp, tak to asi bude čáp. Jenže ve světě paragrafů to chodí jinak. Policie by pro uspokojivé dotažení případu a Babišovo odsouzení musela mít jednoznačné důkazy. Na dojmy se totiž u soudů nehraje. S největší pravděpodobností by to musely být odposlechy nebo jiné záznamy o tom, že Babiš podvod skutečně organizoval. Anebo by musel mluvit někdo z jedenáctky uvedených ve spise či jiný svědek detailně obeznámený s celou transakcí. Pokud nic takového detektivové nemají, skončí nejspíše jejich akce tristně. Podobně jako v minulosti třeba kauza Jany Nagyové, dnešní manželky expremiéra za ODS Petra Nečase.
Je samozřejmě absolutně hloupé a nevkusné tvrdit, že jde o předvolební "účelovku". To se měli jít policisté Babiše zeptat, kdy by se mu případné obvinění hodilo? Jenže pokud nemají "nabito", obrátí se i načasování proti nim.
Bude vládnout premiér s obviněním na krku?
Babišovi s Faltýnkem nyní nezbývá než se nechat ke stíhání vydat. Vzhledem k tomu, že je podstata kauzy známa už dlouho, jeho voličům je vesměs "šumák" a preference ANO spíše rostou. Babiš naopak může ještě uhrát nějaké hlasy navíc na řeči o "matrixu", který se ho snaží z politiky vyštípat za každou cenu. Jakmile by však své vydání odmítl, mohla by to část společnosti považovat za přiznání viny. Včetně jeho voličů. Zvlášť kdyby byl spolu s Faltýnkem chráněn poslaneckou imunitou a policie obvinila jeho děti či manželku. "Vidíte ho, kvůli moci v tom svoji rodinu nechal," znělo by jistě. A to se - na rozdíl od milenek - neodpouští ani v Česku.
Trable ale Andreje Babiše čekají i v případě jednoznačného vítězství ve volbách. Premiér, který do funkce nastupuje s obviněním na krku, to by byl věru unikát. Babiš si obvykle servítky nebere, ovšem toto by byla silná káva i na něho. Samo vyšetřování se přitom může táhnout měsíce a soudy roky. Myslet si však, že by šéf ANO ustoupil do pozadí a post premiéra svěřil třeba Richardu Brabcovi, se zdá naivní. Navíc všichni tak nějak víme, kdo by vládu řídil.
I kdyby se Babiš dal prezidentem Zemanem skutečně jmenovat, byla by to pro něho "nevýhra". Pro všechny antibabišovské bojovníky z dalších stran by totiž bylo mnohem obtížnější najít záminku, proč a za jakých podmínek s ním jít přes předvolební deklarace do vlády. I tak je vysoce pravděpodobné, že se nakonec nějaký ten dobrák, který bude chtít "zabránit vládě extremistů", tedy Babiše s podporou komunistů nebo okamurovců, najde. Jen bude zapotřebí k "programovým" věcem přidat podmínku typu, že Babiš okamžitě odstoupí, když...
Anebo holt šéf ANO s podporou KSČM a SPD Tomia Okamury skutečně povládne. Což by nebylo pro tuto zemi nic pěkného. Ale znamenalo by to žně pro všechny v opozici. Babišovu další politickou kariéru by pak nejspíš mohlo zachránit pouze to, pokud by soud řekl, že pro jeho odsouzení chybějí důkazy, a kauzu smetl ze stolu.
Text byl převzat z aktuálního vydání časopisu TÝDEN, které je právě v prodeji.
