Něco se děje s unií. Banán smí být zase banánem, dokonce i „abnormálně křivý" banán nebo kratší než 14 centimetrů se bude moci prodávat ve výběrové jakostní třídě. Stane se rovnoprávným se žlutými, dokonalými krasavci, jejichž zakřivení, váha a délka až dosud neurážely Francii, Itálii, Španělsko a Řecko.
Na pulty se vrátí znetvořená či dokonce dutá (!) zelenina a nehezké ovoce. Banánová demokracie, banánová revoluce.
Brusel po čtrnácti letech zrušil nařízení 2257/94, jež na sto stranách určovalo, jak vyhlíží ovocná a zeleninová dokonalost, co příroda udělala dobře a co ne. Je to něco podobného, jako když se u nás lidé se všelijakým postižením po revoluci zase začali objevovat na veřejnosti, přestali být zavíráni do ústavů a schováváni a začaly se bourat bariéry, které jim brání v pohybu.
Paradoxní je, že zdravá zelenina (dnes se obvykle honosí cedulkou „bio") obvykle nebývá ta nejkrásnější. Mrkev, kterou nenahoníte umělými hnojivy, nebývá zrovna nejrovnější, největší a nejkrásnější.
Co banánovou revoluci spustilo? Možná uspěl disident EU Klaus kritizující posedlost regulací. Možná Brusel zažívá příkazovou perestrojku, něco jako východní blok za Gorbačova. Nebo jen Francie, jež unii vede dnes, chtěla Česku, které ji povede od ledna, vyfouknout jedno dobré téma. Topolánek se jistě těšil, jak symbolem českého unijního vládnutí udělá okurku postiženou křivicí nebo banán zahnutý jak nos cařihradského Turka.
Ilustrační foto: Jan Zatorsky