Bydlí to v Bílém domě, je to roztomilé a pohybuje se to zatraceně rychle. Copak to asi je? Určitě první pes Bo, jehož fotografie s uříceným prezidentem po boku obletěly svět. Média se mu věnovala s podobnou intenzitou jako stimulačnímu balíku pro americkou ekonomiku ve výši stovek miliard dolarů.
Trochu zarážející ovšem je, že to je také vcelku vše, co můžete bez hryzání svědomí po prvních sto dnech od inaugurace konstatovat o jeho páníčkovi, novopečeném šéfovi Bílého domu Baracku Obamovi.
Obamamánie s drobnými a zatím nepříliš zásadními zádrhely pokračuje a rychlost, s níž se nový prezident dal do napravování trpkých dojmů z Bushovy éry, je jistě ohromující. Přestože se Obamova popularita přece jen z povolebních výšin snesla o pár procent k zemi, přízeň mu stále ještě vyjadřuje kolem dvou třetin z těch, kteří se připletou k průzkumům veřejného mínění.
Přispěla k tomu legislativní smršť první stovky dnů i energie a rychlost, s níž Obama kmital po Pennsylvania Avenue mezi Bílým domem a Kapitolem, po Spojených státech i po planetě. Příliš mu neuškodilo, že některé razantní sliby už musel zmírnit (stahování vojáků z Iráku), další odsunout (důkladná reforma zdravotnictví, tento rezort má novou šéfku teprve od včerejška), jiné poupravit (s lobbisty zatočíme) a na další zcela zapomenout (například nadstranický soulad s republikány). V některých oblastech lze navíc posuzovat jen vysokou rétoriku, případně dobré úmysly (třeba jaderné odzbrojení, jednání s Íránem a Blízký východ) a hodnotit dopady finanční injekce a plánu na ozdravení ekonomiky by bylo poněkud předčasné.
Obamova vysoká oblíbenost tak může svědčit o něčem docela jiném. Přes prezidentova varování a výstražné signály z úst ekonomického šéfporadce Larryho Summerse o šířce, hloubce i délce krize, mají možná mnozí američtí voliči stále za to, že ode dna se dá odrazit, aniž byste se ho dotkli. To už je ovšem pravděpodobnější, že portugalský vodní pes Bo v zahradách Bílého domu vyhrabe zlatý poklad a nikoliv ohlodanou kost po některém ze svých předchůdců. Barney a Beazley se, myslím, jmenovali.
P.S. Shoda iniciál amerického prezidenta se jménem prvního psa je prý čistě náhodná. Bo se údajně jmenuje po jakési kočce (sic!) Obamových příbuzných. Další varianta pozoruhodné shody, které skálopevně věří list Washington Post, se vztahuje ke komplikované historce o zpěvákovi Bo Diddleym a přezdívce otce Michelle Obamové, který se sice jmenoval Fraser, ale přezdívku měl Diddley. Každopádně PR šéfové Bílého domu mohou mít o večírek víc.
Foto: ČTK/AP
