Očima Vojtěcha Ryndy
Chuck Finley, nejlepší čtenář na světě

Kdyby Chuck Finley nadhazoval tak výkonně, jako čte, byl by nejlepším baseballovým hráčem všech dob. Za pouhých devět měsíců v roce 2016 totiž údajně přelouskal 2361 knih. Bohužel jen podle fantazií dvou zaměstnanců floridské knihovny. Jejich pokus zachránit ohrožené svazky je milým příběhem o lásce k umění vzpírající se systému.

Finley byl "odhalen" loni v listopadu na základě anonymního udání. Ukázalo se, že knihovníci v pobočce East Lake County Library ve floridském Sorrentu vytvořili falešný účet fiktivního člena, na který "vypůjčovali" knihy, jimž hrozilo vyřazení ze systému. Ten totiž nerozlišoval tituly podle žánru, kvality, historické důležitosti nebo dalších faktorů, nýbrž jen podle statistiky; co se dlouhodobě nepůjčovalo, muselo podle jeho nastavení jít pryč.

Zaměstnanci člena pojmenovali podle někdejšího hráče z nejvyšší americké baseballové soutěže. Sáhli trochu daleko, skutečný Finley nežije na Floridě, nýbrž v Kalifornii na druhém konci USA, ale na podvod by se nejspíš přišlo i tak: téměř dva a půl tisíce knih za necelý rok si jen tak někdo nepůjčí, navíc některé ze svazků se vracely už po hodině. Finley nebyl nijak vybíravý, "četl" prý Steinbeckovo Na plechárně i literaturu pro děti.

Je to příběh krásné konspirace s téměř žádnými negativními důsledky. Ano, podvádět se nemá, ale co když cílem není osobní obohacení, nýbrž služba vyšším cílům? A fantazie se hned rozjíždí na plné obrátky. Proč knihovníci ze Sorrenta sáhli právě po tomhle jménu? Jak Finleymu vymýšleli identitu? (Museli vytvořit záznam včetně adresy, čísla řidičáku a dalších údajů.) Podle čeho mu sestavovali "seznam četby"? Jak dlouho jejich podvod trval? Kolik takových Finleyů existuje v knihovnách po celých USA, jinde ve světě nebo třeba u nás? A hlavně, co jsou zač ti dva, kteří se do tohohle projektu záchrany ohrožených svazků pustili? Na čem se učili číst, jaká literatura je formovala, co jim leží na nočních stolcích a kdo je k tak nesobeckému vztahu k psanému slovu vedl?

O tom už agenturní zprávy mlčí. Nezbývá než doufat, že knihám tak exemplárně oddaní knihovníci nedostanou vyhazov (jisté disciplinární tresty už schytali) - a že o tomhle příběhu lásky k literatuře někdo napíše bestseller.