V Česku nelze hovořit o žádném protikorupčním tažení. Policie a soudy se s úplatkářskými kauzami spíš potýkají, než by proti nim aktivně táhli.
Za přijímání úplatku padne za rok průměrně jen dvacet rozsudků. Skutečnému trestu se však podobají jen výjimečně, protože soudci většinou přidělují jen podmíněné tresty. Poslat viníka do vězení se povede jen v případech, kdy úplatného policistu, úředníka nebo lékaře sledují skryté kamery a mikrofony.
V roli "provokatérů" vystupují lidé, kteří se neobejdou bez rychlé operace, řidičského průkazu nebo licence k provozování hospody. Protože z různých důvodů nechtějí přistoupit na podplácení, ověsí se televizní technikou, poslouží k odhalení korupčníka a ke vzniku investigativní reportáže. Nejde o provokatéry, ale spíš vyprovokované.
Jindy se o usvědčení hříšníků zaslouží policejní technika. Inspekce ministra vnitra odhalila za pomoci odposlechů například zkorumpované oddělení dopravní policie v severomoravském Vratimově a na Kladně. Do takových případů zatáhla i nic netušící oběti, například Jaromíra Onderka z Vratimova, na něhož chtěli dopraváci "ušít" řízení v podnapilém stavu, ale odposlech inspekce jim to znemožnil. Pan Onderek se potom netajil tím, že ho popotahování po výsleších a soudech - mírně řečeno - obtěžuje.
Agenti-provokatéři fungují na vlastní pěst už dnes. Policisté a politici, kteří o nich už deset let diskutují, jako by to neviděli. Debatovat se prý musí dál - tvrdí to i ministr vnitra Martin Pecina, který připravuje protikorupční balíček. Samozřejmě působí sporně, aby k trestným činům provokovali policisté, ale proč by jim nemohli pomoci civilisté, když už to navíc dávno dělají? Radek Pivoňka, který policii oznámil a za pomoci erárních mikrofonů usvědčil úplatného šéfa brněnské obchodní inspekce, by o civilních agentech mohl vyprávět. Jestliže masivnějšímu nasazení civilů brání předpisy, měly by se změnit. Pokud je však na překážku jen lenost policistů, mělo by se změnit jejich vedení.
Vůbec neobstojí letité argumenty politiků, podle nichž by se práce agentů dala zneužít. V situaci, kdy soudy posílají natvrdo do vězení jen lidi, které usvědčí záznam kamery nebo mikrofonu, představují řeči o zneužití provokatérů čistý alibismus.
Ilustrační foto: archiv Týdne
