Strana lidová si zvolila nového předsedu. Tedy nového..., on vlastně tak úplně nový není. V letech 2001 až 2003 už v jejím čele stál - a nedá se říci, že s kdovíjak pronikavým úspěchem.
Ve světě by se pár podobných příkladů našlo, i jeden americký prezident se po pauze vrátil do funkce. V českých poměrech je to ale malá rarita, aby v tak vysoké politické funkci někdo dostal druhou šanci.
ČTĚTE TAKÉ: Čunek končí. Lidovce povede Cyril Svoboda
Aktivní Svoboda: zajel za všemi lidoveckými delegáty
KDU-ČSL se tak rozhodla, spíš z rozumu (z nouze?) než z lásky. Jiří Čunek byl skoro jistou zárukou odchodu ze sněmovny, Michaela Šojdrová svým projevem na sjezdu zamířila (dáma promine) spíš ke školním akademiím než do politických špiček a Jan Březina by znamenal úplné vykročení do neznáma.
Křesťané si v takové situaci zvolili nemastnou neslanou jistotu.
Asi jako když v cizině v restauraci zoufale brouzdáte v tajemném jídelním lístku a pak radši vyberete míchaná vajíčka, než byste to riskli. Třeba jste mohli dostat úžasnou pečínku, ale třeba taky grilované chrousty.
Cyril Svoboda určitě ostudu neudělá. V čele strany ani případně ve vládě, kde si možná po volbách vyzkouší už páté ministerstvo.
Jiná věc je, že ani nikoho nenadchne. Už před lety, kdy poprvé předsedoval, to nebyl žádný lumen, spíš trošku nudný ouřada - a v tomto ohledu se výrazně nezměnil.
Ani programově Svoboda díru do světa neudělá. Progresívní zdanění, boj s lichvou a hazardem, propagace bratrství mezi lidmi - koho to ohromí? V sílícím dualismu titánů ODS a ČSSD to velký poprask nezpůsobí a existenční hrozbu to od KDU-ČSL neodvrátí.
Jedině že by ten nový Svoboda byl úplně jiný, než byl ten starý Svoboda... Ale počkat, možná by to přece jen šlo. Není on náhodou ze dvou nerozeznatelných dvojčat?
Foto: Robert Sedmík
