Editorial 1/2007
02.01.2007 00:00
Vážení a milí čtenáři!
Vycházíme-li z faktů, je poslední dohoda o nové vládě upachtěná stejně jako celé povolební vyjednávání. Žádná ze zúčastněných stran, které mají co mluvit při etablovaní nového kabinetu, nepůsobí přesvědčivě. Mirek Topolánek nakonec sestavil seznam ministrů své druhé vlády, se kterým se ještě před Vánoci vydal na Hrad. Tam se ale se zlou potázal. Prezident nepřijal princip, na jehož základě by mohla Topolánkova vláda dostat důvěru, když se opírá jen o sto hlasů trojkoalice. Za druhé Klausovi v nové vládě vadí Karel Schwarzenberg coby ministr zahraničí.
Topolánek ale prezidentových výhrad nedbal, neustoupil ani před kritickými hlasy z Klausovi nakloněné pražské ODS a ještě před Novým rokem podepsal koaliční dohodu s lidovci a zelenými.
Prezident se v jednom aspektu zachoval konzistentně a správně: odmítl souhlasit s vládou, jež nemá na základě transparentních politických dohod šanci získat důvěru ve sněmovně. Pokud Mirek Topolánek a jeho partneři předpokládají, že jejich vláda projde, nutně se tak může stát jen na základě politikaření a neprůhledného kupčení s hlasy z opozičních stran. Je sice pravda, že již v devadesátých letech tady jedna taková vláda vznikla, byl to paradoxně trojkoaliční kabinet Václava Klause, který se opřel o hlasy dvou přeběhlíků ze sociální demokracie, ale už tehdy to nebyl fér mechanismus.
Mirek Topolánek a s ním všichni, kdo se na vzniku nové vlády podílejí, vzkazují: nehrajeme podle demokratických pravidel voleb, vekslujeme s hlasy, nějak jsme to zařídili, neptejte se jak a buďte rádi, že máte vládu a nemáte Paroubka nebo komunisty, reformy budou. S tímto modelem musí bohužel souhlasit i Karel Schwarzenberg, vůči němuž se soustředila druhá sada prezidentových výtek, ty už jsou ale spíše malicherné, možná dokonce jen malé, ne principiální. Klaus prostě knížete nemá rád, je to „Havlův člověk" z podivného aristokratického světa, cizák, který nerozumí české mentalitě.
Není přitom sporu, že Karel Schwarzenberg by byl dobrým reprezentantem země, ve které se narodil. Jeho rod je s českými zeměmi pevně historicky spojen a zůstal jim loajální i za německé okupace. A případný nedostatek vitality pro řešení organizačních věcí, který by mohl být relevantnějším argumentem proti, může hravě vykompenzovat agilní první náměstek. Česko by ale mělo v Černínském paláci osobnost respektovanou ve světě. Václav Klaus si tak trochu hraje na Krakonoše a myslí si, že prostinká česká chasa, Anče, Kuba a hajnej, Trautenberka zkrátka nemá ráda.
Hezký týden
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.