Editorial 14/2006
03.04.2006 00:00
Vážení a milí čtenáři!
Vypotit nějaký komentář k živelní katastrofě může být věc vcelku zoufalá. Podobá se tanci mezi zkaženými vejci: hrozí, že sklouznete do hlubšího plácání ohledně "matky přírody, jež se zase připomenula", či upadnete do prázdného rozněžňování se, které lze volně recyklovat podle toho, zda povodně udeří spíše v Čechách, na Moravě či v obou těchto historických zemích, jak tomu bylo minulý týden.
Snad nejotřesnějším (myslím naštěstí již nikdy neopakovaným) příkladem jsou věty otištěné v Lidových novinách v červenci roku 1997: připomínám je také proto, že jejich autor Tomáš Hájek byl nedávno jako údajně schopný člověk dosazen nejpopulárnějším českým politikem Vítězslavem Jandákem do čela Národního památkového ústavu. "Získali jsme (povodněmi) zážitek univerzální jednoty, přímočaře zapřažené do humanistických ohledů. Z hlediska obecné morálky a etiky je nesmírně užitečné, aby tato vzpomínka na okamžiky jednoty, solidarity, ohleduplnosti zůstávala v nás živá," napsal onen rozumbrada.
Já nic přímočaře zapřahovat nebudu, protože to neumím (dost možná právě proto nejsem šéfem památkářů). Jediné, o čem mohu mluvit, jsou moje zkušenosti s povodněmi. Na rozdíl od jiných lidí jsem měl to štěstí, že mě přímo nikdy nic takového nepostihlo: přesto nyní nahlížím na zprávy o stoupajících hladinách řek jinak než třeba před deseti lety.
Tehdy mě tyto relace otravovaly, budily vzpomínku na nesrozumitelná číselná hlášení předlistopadového rozhlasu o počasí (typu "okluzní fronta - 68, 154, 12..."), zesměšňovaná v cimrmanovské hře Posel z Liptákova. Nechápal jsem, že mou ignoranci lze považovat za štěstí: já totiž blaženě netušil, jak taková katastrofa vypadá, neboť republika byla opravdu velkých záplav po dlouhou dobu ušetřena. Bohorovnost skončila pohromami z let 1997 a 2002; od té doby drtivá většina lidí rozumí tomu, proč se sluší zprávám o velké vodě věnovat pozornost.
Varovný reflex spojený s nedávnou minulostí se ozval začátkem minulého týdne, když začaly přicházet první špatné zprávy. Minulý pátek večer v době dokončování tohoto textu jsem mohl pouze doufat, že nynější jarní povodně nedosáhnou rozměru dvou posledních velkých záplav. Ve speciálu, který jsme pro vás připravili, přinášíme nejen reportáže a fotografie, ale také analýzu toho, co ještě můžeme v boji s povodněmi podniknout. Chmurné předpovědi expertů totiž říkají, že se velká voda bude v nadcházejících letech opakovat. Snad si dá příště alespoň trochu na čas.
Přeji Vám hezký týden bez katastrof
Autor: Michal Musil
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.