Editorial 44/2006
30.10.2006 00:00
Vážení a milí čtenáři!
Absurdní divadlo vesele pokračuje, sociálním demokratům nejdříve zmizel poslanec, opustil klub i stranu, pár dní vůbec nebyl a pak se zase zjevil. Roztočil kolotoč spekulací, proč to udělal: oranžoví tvrdili, že za vším stojí bezpečnostní složky, modří zase přišli s tím, že ho ze svého středu vyhnali sami oranžoví.
Jednoduše těžko srozumitelná fraška plná paranoie a spikleneckých teorií. Vynikal zvláště Jiří Paroubek, který mi, nevím proč, svým slovníkem připomněl skvělý český film Ucho. Trudný a bídný vnitřní svět musejí mít ti čeští politici. Ten vnější si vytvořili sami a dobře jim tak, ať se smaží.
Dezertující poslanec se nakonec sešel s šéfem sociálních demokratů a vydali jakési prohlášení, že levice je jednotná a že stále má svých sto hlasů. V jistém smyslu je to dobře, protože pokud by vznikla vláda, a to jakákoli, na podobném incidentu, horší doklad upachtěnosti české politiky by se hledal obtížně.
Pat trvá a podle očekávání na něm nic nezměnily ani komunální volby. Ty sice naznačily pokles obliby sociálních demokratů a posilování pozic ODS u veřejnosti, ale na kartách rozdaných ve sněmovně nic nezmění. Nejinak tomu bude v případě výsledků voleb senátních, které jsou ve svých důsledcích zajímavé tak akorát pro prezidenta a jeho znovuzvolení. Řešení však jsou, bohužel zatím se nenašel nikdo s odvahou a silou přijít s nějakým realizovatelným. Při pohledu na tuto neschopnost je s podivem, že ke komunálním volbám přišlo tolik lidí. Godot ale musí být někde za dveřmi.
Hezký týden
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.