Editorial 5/2007
29.01.2007 11:26
Dva roztodivné příběhy přinesl minulý týden. Oba překvapují, každý z jiného důvodu. Z toho prvního trochu mrazí. Pět a půl roku nepodmíněně pro bývalého ministra informatiky, půl roku navíc pro jeho další dva spolupracovníky za sporné založení obchodní společnosti nejen ukazuje, že něco není v pořádku s trestním zákonem, ale především vážně nabourává důvěru ve spravedlnost české justice.
Jak je možné, že soudkyně s klidným svědomím pošle někoho na pět let do vězení za věc, kde není škoda ani prokázaný úmysl škodit? Pět let nedostane ani opilý řidič, který na přechodu zabije sedmiletou holčičku, nebo zločinec, který organizuje únosy podnikatelů. Pochopitelné vysvětlení se bude hledat obtížně. Nejlépe by bylo, kdyby se vůbec hledat nemuselo, ale tady je důležité. Je nutné vědět, jak státní systém může takový rozsudek připustit. Vladimír Mlynář a spol. mají štěstí alespoň v tom, že i když se namočili do politiky, jejich případ bedlivě sledují média, která jsou schopna na zvrácenost rozhodnutí soudu důrazně upozornit. Mrazivý pocit zůstává při uvědomění, že když státní byrokracie, spolu s takzvanými nezávislými soudy, rozhodne, může člověku zničit život. Kolik takových Josefů K. tady ještě chodí?
Druhý případ jako by absurdnost české reality podtrhoval. Je svatá pravda, že nikdo Jiřímu Čunkovi nedokázal, že si od realitní kanceláře vzal úplatek půl milionu korun. Před zákonem zůstává nezpochybnitelně nevinným, ale odpověď na otázku, zda může zastávat vrcholnou politickou funkci, když čelí tak závažnému podezření, je jednoznačná: Nemůže, protože Jiří Čunek není důvěryhodný. Zmatené vysvětlování, proč si tolik peněz uložil ve stejné dny, kdy si téměř identickou částku vybrala firma, od níž ji měl dostat, minimálně ukazuje, že do vysoké politiky neměl chodit.
Když někdo neumí vydělat půl mega na stole v českých, tak mezi politické šíbry do Prahy prostě nepatří.
Hezký týden
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.