<span>GLOSA DNE:</span> Další porce odposlechů: Langer a mafie

MF Dnes i dnes pokračuje s tištěním odposlechů starého data. Je to hit poprázdninové sezóny, dost děsivý hit. Po Vlastimilu Tlustém následuje Ivan Langer, ministr vnitra. Ten lobboval za podnikatele Sekyru. Podle odposlechů ovšem jeho lobbing zezadu řídil mafián František Mrázek, a to přes stejnou osobu jako u Tlustého, přes svého pobočníka Igora Šafranka. Ten kontaktoval politiky.

Používat takhle odposlechy je nezákonné. Jsou získány nelegální cestou, novinářům je zřejmě poskytují frustrovaní nebo prodejní policisté. Navíc jde o věci nejméně rok staré, to všecko už tady bylo, jen se to trochu opepří citacemi záznamů telefonních hovorů. Okamžitě vzniká otázka: když už chce MF Dnes tisknout tak sporné věci, proč je nevydala hned, když se k nim dostala? Copak je investigace obchod, kšeft?

ČTĚTE TAKÉ: Zveřejnění odposlechů Tlustého nahrává Topolánkovi

Problém otištěných záznamů telefonních rozhovorů jak mafiánů, tak i politiků, byznysmenů, kohokoli, je zřejmý: nikdo jejich věrohodnost nekontroluje. Žádný žalobce, žádný soudce. Nikdo není s to doložit: ano, Tlustý pracoval pro Mrázka, ano, Langer vědomě pracoval pro podsvětí. Takové odposlechy by u soudu samy o sobě nikdy neuspěly, před soud by se jako důkaz bez dalších zjištění nikdy nedostaly. Rozumný státní zástupce by řekl: No a co? Co máte dál? Čím tyhle plky dokážete?

Tlustý ani Langer totiž vůbec nemuseli vědět, že dělají pro mafiány, že se angažují v jejich zájmu. Nicméně Langer, v té době místopředseda sněmovny, se změnil v lobbistu. Přiznal, že se kvůli byznysu realitního magnáta Sekyry sešel s vlivnými lidmi z IPS.

Vzpomeňme jiný příklad, který dokazuje, že do odposlechů může "zahučet" kdekdo. Před časem po redakcích kolovaly ne přepisy, ale přímo zvukové nahrávky. Bavil se na nich Mirek Topolánek s osobou sobě blízkou, tedy Markem Dalíkem, a zaznělo tam něco v tom smyslu, že Robert Čásenský (šéfredaktor MF Dnes) je v pohodě. Znamenalo to, že s ním Topolánek může počítat? Nepochybně to byl plk, MF Dnes dnešnímu premiérovi neslouží a nesloužila. Ale zní to tak a tisknout takovou věc je vysoce problematické a zavádějící.

S věrohodností spolupráce Tlustého a Langera s Mrázkem můžeme jít ještě dál: měli by na to tihle dva pánové odvahu? Aby se politik zapletl s organizovaným zločinem, na to musí mít "koule", musí vědomě riskovat, být otrlý, drsný. Nebo může být vydírán (to bychom asi už v MF Dnes ale četli). Ani Tlustý, ani Langer nevypadají jako takoví tvrďáci, kteří dělají politiku s podporou mafie. A to jistě potvrdí i lidé, kteří ani jednomu z nich nefandí.

Dodejme, že minimálně od roku 1995-1996 průměrně informovaný politik ve sněmovně věděl, co je Mrázek zač. A Tlustý s Langerem byli vždy nadprůměrně informovaní poslanci a politici. O tom není pochyb.

Oba ovšem vypadají na to a víme to o nich, že se ani zdaleka nevyhýbají čilým kontaktům s byznysmeny. Jenže který politik tohle nedělá? Je to trestné? Je to zlé? Je to nemorální? Ano, pokud doložíme střet zájmů, pokud zjistíme, že někomu pomohli a ještě z toho třeba měli prospěch. Doložilo se něco takového?

Další aspekt věci: jako důkaz styku s podsvětím zatím figurují rozhovory Šafranka a Mrázka, to, jak se tihle dva výtečníci baví v telefonu spolu. Nemůžeme vyloučit jednu hnusnou možnost. Jako věděli dávno politici, co je Mrázek zač, jako to ještě dřív věděli policajti, tak na druhou stranu jistě věděl tento mafiánský kmotřík, že je nebo může být odposloucháván. Uváděním různých jmen tedy mohl policii mást, a dokonce mohl některým politikům a dalším lidem škodit jen tím, že je v telefonu zmínil jako "své kontakty". Proč by to dělal? Třeba proto, že jeho lidem odmítli jít na ruku.

Vypouštět odposlechy je zločin

Ještě poznámka k investigativní žurnalistice. Jasné je, že novináři pasou po zločinu. Obvykle říkají, že to dělají proto, aby se u nás veřejná sféra očistila, jednou z rolí novinářů je tento prostor hlídat a kontrolovat.

Sem ovšem patří i policie. Dvě věci jsou nesmírně důležité: aby policie pracovala podle zákona a naplno, aby skutečně šla po lidech jako Mrázek a Šafranko a aby směla po takových ptáčcích jít. A druhá: aby své postavení z jakýchkoli důvodů nezneužívala. Tedy je důležité i to, aby z frustrace či zištnosti neporušovala zákon.

Prodejem nebo předáním audionáhrávek policejních či zpravodajských odposlechů zákon policisté porušují. Také záznamy jsou nadále nepoužitelné. Veřejnost nemá nejmenší šanci hodnotit jejich věrohodnost.

Co by mělo smysl? Chytit policajta, ať už sloužícího nebo bývalého, jak odposlechy a jiné policejní materiály prodává nebo předává zadarmo. Aby se pomstil, aby aspoň uškodil tam, kde jako profesionál neuspěl. Malér je, že policie předává informace (dezinformace) zcela beztrestně, a tím pádem taky zcela běžně.

Dělá to zčásti proto, že jí politici brání v práci, to víme. Ale to neznamená, že to dělá dobře.

ČTĚTE TAKÉ: Mrázek využíval Langera. Nevěděl jsem to, říká ministr

Foto: Robert Sedmík