Vzrušené debaty o tom, jaký má Václav Klaus názor na gruzínskou krizi, zda ho smí veřejně hlásat a jestli by vláda neměla kverulanta nějak umlčet, lze shrnout do jedné otázky. Má být český prezident - minimálně v zahraniční politice - cvičeným papouškem, který vždy spolehlivě přeříká názor vlády?
Kdyby právě toto chtěli otcové české ústavy, asi by do ní nepsali, že hlava státu zastupuje stát navenek, sjednává mezinárodní smlouvy a jmenuje velvyslance. Tím z něj konstituce dělá nepominutelného hráče, který sice za diplomacii neodpovídá, ale spoluvytváří ji. Vláda a prezident jsou v této společné roli hadem, zakousnutým do vlastního ocasu: Strakova akademie může Hradu blokovat zahraniční cesty, ten jí zase jmenování ambasadorů.
ČTĚTE TAKÉ: Klaus přitvrdil: Vina je na straně Gruzie
Co si ale počít, když jsou vláda a prezident v nějaké otázce úplně jinde? No přece totéž, co doposud. Za bezmála dvacet polistopadových let byl totiž prezident konformní s vládním kursem zahraniční politiky jen poměrně výjimečně. Nejprve válčil Havel s Klausem, pak se Zemanem, po něm zase Klaus se Špidlou, Grossem či Paroubkem - a teď prostě válčí s Topolánkem.
S Klausem je občas potíž. Aby byl vždy a za každou cenu originální, poplácá po zádech třeba belzebuba. A je tak aktivní, že i na poli diplomacie dokáže zastínit dva faktické ministry zahraničí i s celou Topolánkovou vládou. Navíc ve vypjatých okamžicích vždy sklouzne k receptu diplomacie, v Čechách nepříliš osvědčenému: jednat, jednat, jednat, hlavně nepoužít sílu! Na druhé straně Klausovi přiznejme, že nejeden jeho názor, zprvu hodnocený jako extrém, později povýšil na mainstream. Třeba hodnocení euroústavy, legitimita americké invaze do Iráku či rozbuška jménem Kosovo.
A jak tedy skloubit vládní čehý a prezidentovo hot? Poučit se lze právě v 90. letech. Idealista Havel i pragmatik Klaus tehdy byli nuceni respektovat, že diplomacii netvoří jen oni sami, a hlavním úkolem ministra zahraničí bylo hasit jejich vzájemné požáry. A jakkoliv tím hovořím proti svému stavu, dařilo se plnit vzájemnou gentlemanskou dohodu: hádejme se, řežme se, jen když se to nedostane do novin!
ČTĚTE TAKÉ: Klaus se dál pře s vládou kvůli Gruzii
Foto: ČTK
