Prezident Václav Klaus omilostnil muže, jenž dal do aukce jeho vyoperovaný kyčelní kloub. Přesněji řečeno kloub, který prohlašoval za prezidentský.
Hlava státu udělila milost, to je vždycky dobře. Proč právě prodavači svého kloubu? Podle Hradu chtěl Klaus "ukončit tu nedůstojnou hru" a přihlédl k neutěšenému zdravotnímu stavu prodejce Přemysla Donáta.
Nemocnice na Bulovce se dušuje, že nikdo nemůže vlastnit kus Klausova těla. Donát tvrdí, že ho koupil od zdravotníka v hospodě. Teď komu věřit? Nemocnice samozřejmě nepřipustí, že by ztratila kus prezidenta; prý byl zpopelněn. Ale známe, jak to u nás chodí, jak jsou špitály zabezpečeny. Copak zmizelý kloub nebo ukradená dokumentace, horší je, když vám odoperují zdravé koleno místo churavého.
Milost Klaus neudělil jen Donátovi, ale i sobě. A to je taky dobře. Ono asi není milé co chvíli číst, kde se potuluje kost z jeho kostí, a připomínat si, že už mu tělo neslouží, jak by mělo. A vůbec představa, jak má někdo doma ve vitrínce (nebo snad na oltáříčku) jeho kloub, nebo jak s ním čerstvý majitel mává třímaje ho v pravici, nebo dokonce levici (!), no to je brrr a děs. Ještě by s ním mohl někoho zranit, ne-li přímo zabít. A pak ty titulky: "Šok: zavražděn prezidentským kloubem!"
Kloubní milost neudělil jen Klaus; o něco podobného se pokouší i Tomáš Julínek, ODS, ministr českého zdraví. Od ledna 2009 by nám rád umožnil, abychom si připlatili (jen připlatili, neplatili celý) na lepší kloub, lepší plombu v zubu, lepší sádru, čočku atd. Dnes má většina buď mizerný kloub (klid, pan prezident ne, ten vyfasoval díl pro sportsmeny), nebo si musí zaplatit sakumprásk celý nový. Po Julínkovsku bychom jen doplatili rozdíl mezi standardem (mizerným kloubem) a überstandardem, nadstandardem, tedy slušnějším kouskem.
ČTĚTE TAKÉ: Nabízel Klausův kloub. Dostal od prezidenta milost
Takže není nemožné, že pan prezident udělil tu milost tak šikovně, že se trefil do kloubní benevolence pana Julínka. Kloub ke kloubu sedá.
Foto: Lucie Pařízková
