Jestli má někdo nervy ze železa, je to ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Odchod tisíců lékařů z nemocnic se kvapem blíží, ale on se nedá zastrašit, dokonce si dovolil poukázat na jednu ošklivou nemoc českého zdravotnictví - nenažrané farmaceutické firmy. Chce ukončit oblíbenou „kongresovou" či „farmaceutickou" turistiku.
Mám jednu známou, je lékařka, loni byla na takové pěkné kongresové dovolené, přijela nadšená a řekla mi: „Krásně jsem si u moře odpočinula." Přál jsem jí to, ale podle Hegera ten „odpočinek" není tak úplně zadarmo. Firemní sponzoring prý nabyl takové síly, že to je "dost velká příčina, proč se ve zdravotnictví nakupují některé věci třeba o 20 procent dráž" .Spojení lékařů a firem je podle Hegera nutné radikálně přetnout. Důvod jasný - lékař je pak firmě-organizátorce (lékařské cestovce) zavázán, poreferuje její léky, které, jak se dá čekat, budou dražší, její přístroje, s nimiž se to má stejně (a nemocnice je možná ani nutně nepotřebuje), případně její léčebné postupy.
Z pohledu pacienta to řekl Heger dobře. Leckterý marod si jistě povšiml, že mu jeho lékař nápadně či nenápadně strká léky, o něž nestojí, které dokonce odmítá.
Pohled některých lékařů však může být značně odlišný. Nemají peníze a taková firemní rekreace se jim hodí. Navíc dal ministr jasně najevo, že za nedostatek peněz ve zdravotnictví nemůže jen „systém" (stát, ministerstvo, pojišťovny), ale možná i sami koupení lékaři.
Leoš Heger včera zabodoval ještě jednou. Oznámil, že v klidu odstoupí, pokud si bílé odbory myslí, že by to rozbouřenou situaci v nemocnicích uklidnilo. „Dělat ministra odcházejícím lékařům není slast," pravil. Přidal i varování, že důsledkem exodu lékařů může být pád Nečasovy vlády. To lékaři asi nechtějí: pád by znamenal odklad, nic by se nedělo, žádná - slabá asi ostrá - reforma by nepřišla, platy by se nezvýšily zřejmě ani za rok.
Heger se trefil: má jistě pocit, že je akcí Děkujeme, odcházíme vydírán. A tak nahněvaným bílým plášťům oplácí stejnou mincí: klidně se seberu a půjdu. Lékařští odboráři by přišli o terč, nic podstatného by se nezměnilo, i Hegerův odchod by byl jen další odklad řešení.
Heger je silný v tom, že nehraje hry, neslibuje, co nemůže splnit, a oproti mnoha svým vládním kolegům na ministerské funkci nelpí. Slabý je v tom, že změny ve zdravotnictví nelze udělat rychle, hned. Je to podobné jako s korupcí: každý, kdo křičí "Zatočím s korupcí!", je s prominutím blb. Tyhle věci trvají roky, ne-li generace.
