Obrat politického kyvadla, sázka na euroskepsi, útlum malých stran... V bezesné noci na pondělí padala ve volebních štábech stran, volebním studiu ČT či v ranních denících celá řada soudů o tom, jak číst výsledek eurovoleb. Zpráva o politické kondici České republiky je to ale dost pokřivená.
Usuzovat z vítězství ODS o devět procentních bodů nad ČSSD, že se obrací trendy voličských sympatií, by bylo hodně odvážné. ODS porazila socialisty pouze v jedné, a to poměrně specifické disciplíně, která voliče ČSSD tradičně vůbec „nebere". A žádný průzkum, týkající se podzimních voleb do sněmovny, zatím nenaznačuje, že by náskok socialistů před občanskými demokraty zmizel.
Také by bylo troufalé z vítězství ODS vyvozovat, že pravice má teď u nás navrch nad levicí. Pohled na procentuální zisky naopak říká, že nalevo je silný blok zhruba o 37 procentech hlasů (ČSSD + KSČM), na opačném pólu vlažná pravice (ODS) o 31 procentech a mezi nimi osmiprocentní střed v podobě KDU-ČSL, která ale pod novým předsedou zřetelně stáčí zraky rovněž doleva. Tedy pro pravici nic nadějného.
Ani zřejmě není pravda, že Češi chtěli svým volebním výsledkem něco vzkázat Evropské unii. Kdyby byli pro unii, volili by euronadšenecké strany typu uskupení Jany Hybáškové nebo Lukáše Macka. Kdyby byli proti unii, nasypali by hlasy skeptikům Machovým nebo Libertas. Volba ODS znamená mírnou skepsi v mezích zákona - tedy srdcem jsme tak trochu proti, ale rozumem jsme nakonec stejně vždycky pro.
A ani samotná volební účast lehce přes 28 procent nevypovídá vlastně skoro o ničem. A to si ještě naštěstí většina z těch disciplinovanějších zřejmě nepřipouští, že jejich hlas fakticky nezmění vůbec nic. Kdyby totiž v hypotetickém případě všech 22 českých mandátů získala třeba KSČM, v europarlamentu by to jen posílilo jednu méně významnou frakci, ale to by bylo tak všechno. Poměr sil mezi pravicí a levicí v sedmisethlavém tělese by to nijak zvlášť neposunulo, nehledě na to, že oba konkurenční bloky koexistují v Bruselu v dojemné shodě.
Ve volebních výsledcích proto raději nehledejme žádné velké poselství. Byly to jedny volby, další jsou na podzim a tam může být všechno úplně jinak.
Foto: Jan Schejbal
