Ringier se nemusí omlouvat Petře Paroubkové. Reflex ji karikoval v komiksu, jak s Jiřím Paroubkem nahatí počínají dítě. Byla to veliká legrace.
Rozhodnutí soudu my, novináři, ale nejen my, bereme samozřejmě jako výhru, důkaz svobody. Petra Paroubková verdikt naopak chápe jako prohru a nespravedlnost. Komiks Reflexu ji nepochybně zhnusil.
Soudkyně Jaroslava Lobotková usoudila, že šlo o politickou satiru namířenou proti Paroubkovi. Takže se s ní jeho žena, jež si předsedu socialistů ostatně už jako politika brala, chtě nechtě musí smířit.
Je to takové domácí klišé: Paroubek je papaláš, na něj se můžou vrhat vejce a z jeho ženy dělat komiksovou opici. Paroubek a jeho rodina jsou trestáni za ostatní české politiky. Do Paroubka byla poněkud tupě investována všecka naše nespokojenost. Šít se musí i do jeho ženy Petry, protože jak si mohla takového chlapa vzít?
Jistě, karikovat politiky je povoleno. Zřejmě i jejich ženy, ač ony političkami nejsou. Vždycky se nějak do politiky připletou, dají nějaký hloupý či chytrý rozhovor, nechají se vyfotit s manželem... a už se vezou, už jsou z nich taky „papalášky" a terče.
Je fuk, jestli je to hloupé, prostě se to smí. Dělat si srandu z těhotné ženské je povoleno, tak jen do ní, do ní. Ať se brání, médiu to přinese body, bude se o něm psát, lidi to bude „zajímat" (ač naprosto není jasné, co je na tom všem zajímavého). Mustr jasný: je Paroubek neoblíbený? U hodně lidí ano. Tak se na té neoblibě svezeme. Podráždíme hada nohou obutou v demokratické holínce a namíchneme mu manželku. Super, funguje to! Svoboda, demokracie!
Foto: Robert Zlatohlávek
