Tajemství popularity
Klaus je geniální

Podle průzkumu CVVM je Václav Klaus nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem. Věří mu 68 procent z 1024 dotázaných lidí. To je, po všech těch letech v politice, nečekaně vysoké, úctyhodné číslo.

Jak to CVVM dělá? Předloží lidem seznam 24 politiků a oni si vybírají. Druhý za Klausem skončil Karel Schwarzenberg, ale ten už získal jen 47 procent přízně.

Jak to dělá Klaus? Mistrovsky. Dokázal se zbavit stranické zátěže - vystoupil z ODS, kterou sám založil a vypiplal. Veřejností je vnímán jako solitér, jako zcela samostatná, na partajích nezávislá osobnost. Nestaví se výrazně na ničí stranu, ale zároveň žádnou partaj nezavrhuje. Dlouhou dobu budil dojem, že si lépe rozumí s Paroubkovými socialisty než s Topolánkovými ódéesáky.

Je hlavou státu, ale když čtete jeho výroky, úvahy, máte dojem, že zůstal soukromníkem. Že je prezidentem republiky Klaus, nikoli České republiky. I to lid, rád vzhlížející k celebritám, zjevně obdivuje.

Klaus navíc budí dojem, že v dnešním netotalitním, demokratickém režimu a světě bojuje proti přesile. Přesilu může reprezentovat soustátí, jehož jsme součástí a do něhož nás coby premiér mimochodem přihlásil, tedy EU. Nikdy nepromarní příležitost si do ní kopnout a tvářit se, že s ní nemá nic společného, ač je jedním z EU prezidentů. (Naposledy ve svých Zápiscích z USA píše, jak EU chtěla v OSN v New Yorku vystupovat sama za sebe - aktivně se účastnit jednání a práce Valného shromáždění OSN, ale: Toto "právo" jim uděleno nebylo, mluvit nemohli, píše Klaus. Oni nemohli, jim nebylo právo uděleno. On do EU nepatří, on je součástí jedině KU (tedy Klausovy unie).

Jinou přesilou, proti níž útočí čelem, jsou módní trendy. Jeho metoda a trend je jít proti trendům. Tím automaticky vyčnívá, budí pozornost. Viz jeho osamocený postoj, když zpochybňuje nové západní náboženství globálního oteplení. Nebo jeho příklon k Putinovi, tedy plavba proti anitivýchodnímu, antiruskému trendu.

Zkrátka Klaus je geniální v tom, jak se udržet v centru pozornosti a jak si získat domácí (na místě by bylo říci národní) přízeň. V tom nemá soupeře.