Prezident nezahálí. V Lidových novinách osočil šéfdiplomata Karla Schwarzenberga, že mu ve věci výjimky z Lisabonské smlouvy NELZE VĚŘIT. Drsné.
Občan už zapomněl trucování Václava Klause, který se v roce 2009 postavil na zadní a odmítl EU smlouvu podepsat. Tuzemec má ÚPLNĚ JINÉ STAROSTI, mnohý bojuje o přežití. Ale prezident nezapomněl. Má obavy, že výjimka, již si vydupal, nebude přijata.
Šlo o Benešovy dekrety, jejich "neprolomitelnost". Česku byla slíbena stejná výjimka z eu-práva, jakou získala Velká Británie a Polsko. Chrání právo GB a PL před působností Soudního dvora EU či místních soudů. Nesmějí shledat, že Listina je v rozporu s "právními a správními předpisy, zvyklostmi nebo postupy" obou zemí. Stejná výjimka znamená, že Benešovy dekrety zůstanou nedotknutelné. (Což podle expertů zůstanou i bez ní.)
Není jasné, jak bude tato pro nás zřejmě zbytečná výjimka zeměmi EU schválena. Klaus řekl LN na adresu Schwarzenberga: "Našemu panu ministru v této věci moc nedůvěřuji, on je svým dosavadním životem a desetiletí trvajícím pohybováním se po Evropě trochu na jiné straně barikády." Kníže na to opáčil, že poslední barikádu viděl v roce 1945 a dohoda bude dodržena.
Pikantní je, co Klaus knížeti vyčítá: že je šlechtic; tím je přece „svým dosavadním životem", i když za to jen těžko může. A dál že se pohyboval po Evropě, zatímco Klaus seděl doma, pěstoval nové národovectví a osočoval EU z byrokratismu a federalizujících tendencí.
Ve skutečnosti nejde o dekrety a listinu, ale o Klausův hluboký odpor vůči unii. To proti ní se zabarikádoval. Jí vyhlásil válku 1. května 2004, tedy v den našeho vstupu do Evropské unie. Podivný postoj u člověka, který je prezidentem jedné členské země.
