Marian Hudec z cizinecké policie si objednával výpisy telefonních hovorů předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, prezidentova tajemníka Ladislava Jakla a kancléře Hradu Jiřího Weigla. Dal příkaz sledovat stejným způsobem i další nějak významné muže a ženy. Kdyby ti všichni byli podezřelí ze závažné trestné činnosti, bylo by to O.K. a cizinecký policajt by konal svou práci. Jenže oni podezřelí nebyli. Případ objevila MF Dnes.
Hudec měl takhle šmírovat asi 30 lidí. Jeden z výpisů se objevil mezi dokumenty, jimiž disponovala bezpečnostní agentura ABL, již dříve vlastnil superguru VV Vít Bárta. Bezpečnostní ředitel ČEZ Daniel Rous byl sledován, když rozhodoval o zakázce ČEZ na hlídání jeho objektů. Ucházela se o ni i ABL.
Hudec si nechával čísla sledovat pod celkem jednoduchou záminkou - že figurují v obchodu s bílým masem na severu Čech. Případ byl objeven v podstatě náhodou! To je na něm nejhorší. Totálně selhala kontrola. MF Dnes vypočítává její stupně: 1. Nadřízení Hudce, kteří jsou povinni sledovat, co jejich člověk dělá a jestli nezneužívá této silné, nebezpečné pravomoci. 2. Soudce, který se málo věnuje požadavkům policajta. Výmluva: je odkázán na to, co mu policie podstrčí. Jenže to není pravda. Soudce má dbát na to, aby tento zásah do soukromí byl účinný a zásadně spojený s trestnou činností. 3. Žalobce - sice nepodepisuje žádost o výpis, ale kontroluje postup vyšetřování, je za ně odpovědný.
Co ve výčtu chybí? Komise "velké ucho", čili poslanecká kontrola odposlechů. Ta selhává totálně a selhávala celá léta. Jako u všech podobných kontrolních mechanismů u nás, poslanci nemohou kontrolovat "živé" případy, vlastně jen sledují statistiku. Krátce: jsou k ničemu.
Naprosto chybí kontrola mimo systém, mimo policejně justiční řetězec. A to se u nás nevyplácí.
Sledovat nepodezřelé lidi je obří malér. Sledovat předsedu Ústavního soudu je obludné. Zjevně jde o to, že se na něj někdo přes Hudce snažil najít nějaký "tlačák", chtěl ho něčím vydírat. Sledovat lidi z Hradu, pokud nejsou z ničeho podezřelí, je hnus. A stejně odporné je to u všech ostatních šmírovaných person.
Justice a policie je zčásti lhostejná, zčásti líná, zčásti shnilá. Exportní souběh. Slušných pomálu. Proto nezbývá než posilovat kontrolu. Pokud možno jinou než politickou, té stejně nikdo nevěří.
Potřebujeme komisi "velké ucho", ano, ale občanskou, složenou z důvěryhodných žen a mužů. A s jinými pravomocemi. Musejí mít možnost namátkou si vyžádat spis a zjistit, kdo je šmírován a proč. To tu chybí. A kupodivu, politikům je to celá léta úplně jedno.
Ještě jedna věc: vůbec netušíme, kolik takových policajtů, jako je Hudec, v systému funguje.
