Glosa Martina Fendrycha
Klausovy sváteční pahodnoty

Projev Václava Klause k 28. říjnu byl očekávatelný jak večerní západ slunce. Prezident varuje před oslabením suverenity historických evropských států. Varuje před centralizací Evropy. A často teď přidává i útoky na média. Několik míst v jeho projevu stojí za zmínku. Některá místa byla podivná, nepochopitelná a měl by je vysvětlit.

Začněme neskromně sebou samými. Třikrát Klaus zmínil explicitně média. Negativně. V jeho očích jsou novináři škůdci, neslouží dobré věci.

První místo se týkalo posledních voleb, jež se "ukázaly být přesvědčivým indikátorem pocitů našich spoluobčanů... Řekli jim, že se současné vládě nedaří přesvědčit veřejnost o správnosti své politiky. Média se vládě sice pomáhat nesnažila, ale jenom na ně se vymlouvat nelze." - Mírná kritika: média vládě nepomáhala, ale mizerný výsledek voleb není jen jejich vina. Vina to je, ale jen média ji nenesou.

Klaus by byl asi raději, kdyby média vládě pomáhala. Jenže, promiňte, pane prezidente, ale média jsou u nás na výkonné moci nezávislá. Mají ji kontrolovat. Jen novináři u nás dlouho poukazovali na svinstva, která se vlády a stran bezprostředně týkala. Kdysi, když byl Klaus ještě jejím předsedou, třeba na dary ODS, jež posílaly buď mrtvoly, nebo věnovali neexistující dárci. Později na státní tunely, podvodná výběrová řízení. Policie a žaloba často čerpá informace pro vyšetřování právě z médií. (To je zřejmě to, co části ODS, ČSSD, TOP 09 a dalších stran, ale taky Klausovi, vadí.)

Druhý kopanec. "Prostřednictvím médií se daří prosazovat zájmy malých, ale mocných - a často i mezinárodně propojených - nátlakových a lobbistických skupin, schovaných v různě pojmenovaných nevládních organizacích. Exemplárním příkladem jejich úspěchu je to, co se událo kolem takzvaných obnovitelných zdrojů energie, kdy naše zákony umožnily ničím neospravedlnitelné zisky těm, kteří se při přípravě těchto zákonů dokázali rychleji orientovat, nebo si je dokonce ušili sobě na míru." - Takže za zdražení elektřiny kvůli fotovoltaice mohou novináři. Neuvěřitelný výrok. Pavýrok.

Pravdou je, že média tíhnou k ochraně životního prostředí. Ale zákony, které totálně zvýhodnily "zelenou energii" a díky tomu pár firem, nepřijali novináři. A je jisté, že poslanci nastavily paragrafy tak, aby nás okradli. Byli to mimo jiné Klausovi lidé, ne novináři. Smutné, tady se pan prezident nejen mýlí, tady lid záměrně mystifikuje.

Třetí rána pod mediální pás se tváří jako ochrana státu a státnosti: "Vše, co je se státem spojeno, je dnes a denně zpochybňováno a zesměšňováno médii a na ně napojenými intelektuálskými a lobbistickými skupinami lidí, kteří nejsou svázáni žitím a každodenní poctivou prací v produktivní sféře ekonomiky, a proto na to mají čas a prostředky. Slabý stát jim k tomu dává obrovskou příležitost."

Tato pasáž připomíná výpady proti "prozápadním intelektuálům" a chartistům za minulého režimu. Klaus najel do hodně podivného slovníku, Rudé Právo by jásalo. Novináři "nejsou svázáni žitím a každodenní poctivou prací v produktivní sféře ekonomiky"? Tak to je bomba. My zíráme, vy zíráte. Za takové věty by se nemusel stydět ani Gustáv Husák.

Navíc je to omyl. Není pravda, že "vše, co je se státem spojeno, je dnes a denně zpochybňováno a zesměšňováno médii". Novináři popisují, jak už řečeno, svinstva. Média nejsou vždy nezávislá, vždy poctivá, občas slouží (někdy vědomě, jindy nevědomě) různým politickým zájmům nebo byznysu. Ale v zásadě jdou po podvodech, předražených zakázkách, po manipulacích v justici, po klientelismu atd.

Podivně, záhadně zněl závěr projevu. Klaus naznačoval, že tu máme novou totalitu: "Dokud opět nezačneme nazývat věci pravými jmény, hodnoty hodnotami, pahodnoty pahodnotami, normu normou a extrém extrémem, budou naše pocity nejistoty narůstat. Také proto se dnes mnoho lidí obává vyjádřit svůj názor na různé velmi sporné společenské jevy. Také proto opět raději mlčí, skloní hlavu, myslí si své a svůj skutečný názor řeknou nanejvýše potichu doma. Také proto se mnohým zdá, že se vrací, co už jsme zažili."

O kom hovoří? Co jsou ty pahodnoty? Hnutí Vraťte nám stát? Noviny, televize? Je pahodnotou, když se dnes senátor Libor Michálek, dříve ředitel Státního fondu životního prostředí pod ódeesáckým ministrem snažil zabránit tunelování fondu? A přišel proto o místo?

Kdo "opět raději mlčí, skloní hlavu, myslí si své a svůj skutečný názor řeknou nanejvýše potichu doma"? Koho se nová šedá zóna bojí? Tajné služby BIS? Jistě ne. Policie? Jistě ne, ta je na kolenou. Politiků? Na ty se nadává velmi otevřeně - a mnohdy právem.

Tohle místo je divné. Klaus je prezident, byl povinen svá veřejná slova vysvětlit. Říct, koho se u nás lidé bojí a kteří lidé to doma mlčí. Bez toho byl jeho sváteční projev příkladem moderní pahodnoty.