Ruský prezident Dmitrij Medveděv může mít dobrý pocit, jak mu všechno pěkně vychází. S ním samozřejmě i jeho "mentor" Vladimir Putin. V den, kdy do Moskvy dorazil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen s nabídkou "nových vztahů" a prosbami o pomoc v Afghánistánu, horní komora schválila rozšíření prezidentských pravomocí.
Ruský prezident dle nových pravidel může vysílat do zahraniční ozbrojené síly bez souhlasu senátorů. Kreml se netají tím, že jde o reakci na loňskou válku v Gruzii, o potřebu jednat rychle v zájmu "ochrany ruských občanů v zahraničí".
Gruzie a Ukrajina již vyjádřily znepokojení, byť jde v zásadě o formální krok. Minulý rok senátoři také vyslání vojsk do Gruzie neschválili, a přesto tam vyrazila. Pomohla klička (a ta se najde vždy) - v Jižní Osetii a Abcházii již byly ruské "mírové síly", takže prezident jejich řady pouze rozšířil. Gruzínské Gori obsadili tedy "mírotvůrci", nikoli regulérní jednotky vyslané narychlo z Ruska.
Ruský prezident má nyní pravomoci podobné jako americký. Ten je ale pořád pod kontrolou. Dříve nebo později musí požádat Kongres o souhlas či o vyhlášení války. Rozsáhlé pravomoci má v této oblasti i francouzský prezident. Američtí prezidenti po druhé světové válce použili častokrát kličky, takže vysílali/nevysílali vojáky do válek/neválek.
ČTĚTE TAKÉ: Rassmusen: NATO už není pro Rusko hrozba
Zatímco u USA i Francie člověk ví, že nakonec se nějaké limity prosadí, u Ruska si kvůli historii tak jistý být nemůže. Co se týče kontroly ozbrojených sil a možností jejich využití, Medveděv se v posledním roce hodně snaží. A zdá se, že úspěšně. Nemusí to nic znamenat. Ale opatrnost je na místě.
Foto: ČTK/AP a profimedia.cz
