V polabských Dřísech se lidé postavili proti záměru vystavět v obci sedmatřicet metrů vysoké silo. Nechali si vypracovat expertizu, která ukázala, že investor podhodnotil nárůst dopravy, hluku a prašnosti. K místním obyvatelům se přidaly i okolní vsi a investor od záměru upustil. Ve Vážanech u Kroměříže se postavili proti využití bývalého hliniště k navážce stovek tisíc tun materiálu "Otosan 2", ve skutečnosti odpadu obsahujícího vysoké množství arzenu a jiných nebezpečných látek. Sdružení Vážaňák se podařilo přimět radnici Kroměříže k tomu, že navážku nepovolila.
To jsou dva z desítek případů, kdy Nadace VIA sahá do pokladny takzvaných Rychlých grantů a nabízí podporu místním spolkům v jejich boji proti obecnímu zlořádu. Příslušné peníze (výše jednoho takového grantu činí deset až třicet tisíc korun) pomáhají upozornit na korupční čachry s územním plánem, vyburcovat okolí a zabránit bezohledné výstavbě či jiným všivárnám a případně nalézt řešení. Oproti jiným nadačním programům procházejí Rychlé granty jednodušší procedurou, potřebné peníze mohou putovat na účet řádně registrovaného sdružení ve zkráceném řízení během dvou tří týdnů.
Tak, a dost bylo nadační agendy, mluvme zase chvíli o běhání. V uplynulých týdnech jsem zahltil své příbuzné, přátele a kolegy žádostí o finanční příspěvek. Nešlo o to, aby přesypali peníze do mé peněženky. Bylo přede mnou třiatřicet kilometrů v rámci pražského půlmaratonu (21 km) a maratonu (štafeta, 12 km). A u příležitosti tohoto výkonu mi Nadace VIA, v jejímž triku tuhle sezonu běhám, zřídila "osobní widget", který dárcům umožňuje až nebezpečně rychlou, pohodlnou a bezpečnou platbu. Na mně pak bylo bombardovat své okolí vysvětlujícími maily, o co vlastně jde.
Déšť peněz, který v následujících dnech zasypal "můj" účet, mě upřímně dojal. Tisícovku poslal spolužák ze základní školy, kterého jsem naposled viděl před třinácti lety, kdy jsme slavili dvacáté výročí ukončení povinné školní docházky. Dva tisíce korun poslali naši kamarádi, kteří horko těžko a svépomocí dokončují stavbu skromného domku na stáří. Stokorunami přispěli kolegové, kteří čerstvě založili rodinu, nebo rodiče spolužáka našeho syna, s nimiž se známe teprve pár měsíců. Moje švagrová si usmyslela mě pomučit a podmínila svůj dar tím, že musím uběhnout půlmaraton za 1 hodinu 50 minut.
Zatnul jsem tedy zuby, dočasně omezil spotřebu tuků, cukrů i alkoholu a výsledek stál za to: na mém widgetu se shromáždilo 9500 korun! A protože jsem nebyl zdaleka jediný z nadačních běžců, kdo se pustili do filantropického dobrodružství, celková suma je docela úctyhodná: 105 295 korun. A kam ty peníze půjdou? Nezašantročí je nadace při pochybných finančních transakcích? Nerozplynou se v každodenním provozu při nákupu barvy do tiskárny či v mzdových nákladech? Nikoliv, do posledního haléře jdou právě na Rychlé granty, o kterých byla řeč v úvodu.
Seriál Marka Šálka vychází každou středu.
